SYSTÉM EAN·UCC. APLIKAČNÍ IDENTIFIKÁTORY.

(KÓDOVÁNÍ DOPLŇKOVÝCH INFORMACÍ O OBCHODNÍCH POLOŽKÁCH A LOGISTICKÝCH JEDNOTKÁCH)

Standard pro Aplikační identifikátory EAN/UCC byl společně přijat organizacemi EAN INTERNATIONAL a UCC. Rozšiřuje existující standardy EAN a UCC pro označování obchodních a přepravních jednotek a zahrnuje kódování doplňkových informací o výrobcích a dodávkách.

Aplikační identifikátory (AI) jsou prefixy, používané pro definování datových polí čárového kódu. Každý prefix jednoznačně identifikuje význam a formát datového pole, které po něm následuje.

Každý aplikační identifikátor je tvořen dvěma až čtyřmi číslicemi, následovanými datovým polem, které identifikují. Pro úsporu místa jsou nejčastěji používané identifikátory pouze dvouciferné. Aplikační identifikátory pro méně užívaná pole jsou tří nebo čtyřciferné. Některá blízce příbuzná pole jsou tvořena stejnými prvními dvěma číslicemi pro definování skupiny, následovanými doplňkovou třetí číslicí, nebo třetí a čtvrtou pro identifikování specifické aplikace.

Data, následující po aplikačním identifikátoru mohou mít, obecně v mezích možností standardu, alfabetický a/nebo numerický charakter a mohou mít jakoukoliv délku až do třiceti znaků.

Datová pole mají buď pevnou nebo proměnnou délku. Počáteční nuly mohou být požadovány pro doplnění požadované délky pole. Maximální délka datového pole je specifikována pro každé pole s proměnnou délkou.

3. PRVKY SYMBOLOGIE

3.1 UCC/EAN 128
Aplikační identifikátory a jejich datová pole jsou zakódovány v kódu UCC/EAN 128. Kód UCC/EAN 128 je podskupina CODE 128, která je definována znakem Funkce 1 (FNC 1) následujícím hned po počátečním start znaku. Tato podskupina je vyhrazena pro použití u kódů EAN a UCC pro tento standard. Fyzické rozměry kódu UCC/EAN 128 jsou podrobně popsány v normě ČSN EN 799.

Kombinace standardního obsahu dat a jednoznačné architektury symbolu umožňuje kompatibilitu mezi různými společnostmi. Firmám, které se nezajímají o doplňková data umožňuje naprogramovat jejich zařízení tak, aby je ignorovalo.

Příklad: Aplikační identifikátor A1 označuje řetězec dat s pevnou délkou, data jsou nazývána data1. A2 a A3 označují pole s proměnnou délkou , data jsou nazvaná data..2 a data..3. FNC1 je oddělovací znak pole.

* řetězení A1 a A2: A1 data1 A2 data..2
* řetězení A2 a A3: A1 data..2 FNC1 A3 data..3
* řetězení A1, A2 a A3: A1 data1 A2 data..2 FNC1 A3 data..3

Poznámka: Jestliže různé aplikační identifikátory a jejich pole musí být spojeny a pouze jeden z nich má pole s proměnnou délkou, doporučuje se umístit tento identifikátor na konec symbolu. V tomto případě pak není požadován oddělovací znak (FNC1).

Při definování maximální délky symbolu UCC/EAN 128 je třeba vzít v úvahu tři parametry: fyzická délka, která závisí na počtu zakódovaných znaků a použitém součiniteli zvětšení, počet zakódovaných znaků dat a počet znaků symbolu.

Maximální délka jakéhokoliv symbolu UCC/EAN 128 musí být v rámci následujících limitů:

- fyzická délka včetně světlých okrajů nesmí překročit 168 mm (6.6 inches);
- maximální počet zakódovaných znaků dat včetně aplikačních identifikátorů je 48;
- maximální počet znaků symbolu včetně pomocných znaků je 35.

Poznámka: Znaky dat jsou aplikační identifikátory a údaje v datových polích. Znaky symbolu jsou znaky startu, FNC1, oddělovací znaky, znak pro konec a kontrolní číslo dle modula 103.

Pro znázornění formátu dat platí:

a      alfabetické znaky                              an3      3 alfanum. znaky, pevná délka
n      numerické znaky                              a..3      až 3 alfabetické znaky
an    alfanumerické znaky                         n..3      až 3 numerické znaky
a3    alfabetické znaky, pevná délka          an..3    až 3 alfanumerické znaky
n3    numerické znaky, pevná délka

* pro označení pouze roku a měsíce může být DD vyplněno "00"
** plus jedna číslice pro označení délky
*** plus jedna číslice pro vyznačení desetinné čárky
**** plus jedna číslice udávající posloupnost zpracovatelů

Příklad paletové etikety