Bez mimořádného ohlasu ze strany potravinářských podniků (dovozců, zemědělských podniků, zpracovatelů, výrobců, distributorů) nabyl na účinnosti Zákon č. 316/2004 Sb. z 27.5.2004, který mj. rozšířil § 17 Zákona č.110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích o odstavce 4 a 5, které se odvolávají na čl. 18 a 19 Nařízení EU č. 178/2002, v tomto znění:

 odst. 4

Provozovatel potravinářského podniku se dopustí protiprávního jednání tím, že v rozporu s právními předpisy Evropského společenství

• nezavede systémy a postupy sledovatelnosti potravin, nebo
• neinformuje spotřebitele a příslušné orgány dozoru o zjištění důvodného podezření výskytu potraviny, která nesplňuje požadavky na bezpečnost potravin, případně nezahájí stažení z trhu takto důvodně podezřelé potraviny.

odst. 5

 Za protiprávní jednání podle odstavce 4 se provozovateli potravinářského podniku uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

 Oficiální překlad NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 (klikněte na vlaječku)

Článek 18

Sledovatelnost

1. Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce je nutné zajistit sledovatelnost potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a jakékoli jiné látky, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena.
2. Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků musí být schopni identifikovat každou osobu, která jim dodala potravinu, krmivo, hospodářské zvíře nebo jakoukoli látku, která je určena k přimísení do potraviny nebo krmiva nebo u níž se předpokládá, že do nich bude přimísena.Za tímto účelem zavedou tito provozovatelé systémy a postupy, které umožní, aby tyto informace byly na požádání poskytnuty příslušným orgánům.
3. Provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků zavedou systémy a postupy umožňující identifikovat podniky, kterým byly dodány jejich výrobky. Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům.
4. Potraviny nebo krmivo, které jsou uváděny nebo mohou být uvedeny na trh Společenství, musí být odpovídajícím způsobem označeny nebo identifikovány pomocí související dokumentace nebo souvisejících údajů podle odpovídajících požadavků stanovených ve specifičtějších předpisech s cílem umožnit jejich sledovatelnost.
5. Předpisy pro uplatňování požadavků tohoto článku pro jednotlivá odvětví mohou být přijaty postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 19

Odpovědnosti za potravinu: provozovatelé potravinářských podniků

1. Jestliže se provozovatel potravinářského podniku domnívá nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin, neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu, pokud tato potravina již není pod bezprostřední kontrolou tohoto původního provozovatele potravinářského podniku, a uvědomí o tom příslušné orgány. Jestliže se již produkt mohl dostat ke spotřebiteli, provozovatel účinně a přesně informuje spotřebitele o důvodu jeho stažení, a je­li to nezbytné, převezme zpět od spotřebitelů již dodané produkty, nestačí-li k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví jiná opatření.
2. Provozovatel potravinářského podniku odpovědný za maloobchodní nebo distribuční činnost, která nemá vliv na balení, označování, bezpečnost nebo neporušenost potraviny, zahájí v mezích své činnosti postupy, jimiž se z trhu stahují výrobky nesplňující požadavky na bezpečnost potravin, a přispívá k bezpečnosti potraviny tím, že předá významné informace nezbytné ke sledování potraviny, přičemž spolupracuje na opatřeních producentů, zpracovatelů, výrobců nebo příslušných orgánů.
3. Provozovatel potravinářského podniku neprodleně uvědomí příslušné orgány, pokud se domnívá nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou uvedl na trh, může být škodlivá pro lidské zdraví. Provozovatel uvědomí příslušné orgány o opatřeních, která přijal s cílem předejít riziku pro konečného spotřebitele, a nebrání žádné osobě ani žádnou osobu neodrazuje od toho, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právní praxí spolupracovala s příslušnými orgány, lze-li tím předejít riziku spojenému s potravinou nebo toto riziko zmenšit či vyloučit.
4. Provozovatelé potravinářských podniků spolupracují s příslušnými orgány v rámci opatření přijatých s cílem zabránit riziku spojenému s potravinou, kterou dodali, nebo toto riziko zmenšit.

Pro všechny potravinářské podniky v členských zemích EU to znamená, že podle Nařízení EU musí mít k 1.1.2005 zavedeny komplexní systémy a postupy pro vysledovatelnost produkce.

V podstatě jde o to, že potravinářský podnik u každého výrobku musí mít možnost rychle a operativně zjistit a doložit z jakých surovin byl konkrétní produkt vyroben a od koho surovinu nebo polotovar nakoupil nebo kdo ji vyrobil a zda ji má na skladě, ale i znát i dodavatele surovin a jejich šarže, ale navíc i musí doložit komu (mimo maloobchod) a kdy svůj produkt prodal nebo dodal.

Vezmeme si jednoduchý příklad:

výrobce sezamových tyčinek deklaruje následující složení výrobku, které použil při výrobě: pšeničná mouka, sezam, rostlinný tuk, jedlá sůl, cukr, droždí, kypřicí látka a uhličitan amonný. Na maloobchodním balení je uveden kód 24 08 2005 G2810, které bychom mohli považovat za datum minimální trvanlivosti a šarži.

Toto kódové označení je někdy uvedeno i na velkoobchodním balení a na paletové jednotce. K tomuto šaržovému kódu finálního potravinářského výrobku (látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem, nebo u nichž to lze oprávněně předpokládat) musí mít výrobce ve svém informačním systému přiřazeny informace o dodavatelích surovin, které byly použity při výrobě a obalových materiálech, které bezprostředně působí na výrobek, ale i šaržích všech jednotlivých surovin a obalového materiálu. Nezapomeňte, že i voda a led je součást výrobku.

Vzhledem k tomu, že jde o velmi náročný úkol, který zasahuje do technologie výroby a předpokládá zvýšení administrativy, EAN ČESKÁ REPUBLIKA v souladu s EAN INTERNATIONAL (GS1), předkládá firmám následující řešení, které do určité míry zjednoduší pracnost v této oblasti. Zároveň jde o řešení, které můžeme pojmenovat jako systémové.

Řešení
Je vhodné urychleně zavést u výrobců označování všech velkoobchodních a paletových jednotek u potravinářského zboží kódy systému EAN•UCC a od dodavatelů surovin, polotovarů a obalů pro potravinářství požadovat rovněž jejich označení standardizovanými čárovými kódy systému EAN•UCC. Jediným standardem vhodným pro použití je kód typu UCC/EAN 128 a pro šarži použít a využít Aplikační identifikátor AI 10.

Karton

                        etiketa na velkoobchodní jednotku

jednotka již s předem natištěným kódem EAN 13 nebo ITF 14 + etiketa s údaji pro vysledovatelnost

Paleta

                                               Paletová etiketa

Legenda:
AI 00 - sériový kód logistické jednotky (SSCC)
AI 01 - GTIN výrobku
AI 02 - GTIN nejbližší nižší jednotky výrobku
AI 10 - číslo dávky nebo partie (šarže)
AI 15 - minimální trvanlivost (RRMMDD)
AI 37 - množství (nutno použít v případě uvádění AI 02) 

Potravinářský podnik (dovozce, zemědělský podnik, zpracovatel, výrobce, distributor)

• při příjmu zboží bude snímat, vedle vlastní identifikace suroviny, polotovaru či výrobku i jejich šaržová čísla včetně šarže obalu nebo obalových materiálů a bude mít informace, která šaržová čísla produktů má na skladě;
• při výrobě bude shromaždovat informace, které konkrétní suroviny, polotovary, výrobky či obaly obalové materiály použil při vlastní výrobě (do které šarže svého produktu jednotlivé komponenty použil);
• při expedici pak bude zaznamenávat do svého informačnímu systému kdy, komu a co včetně šaržového čísla expedoval.

Důsledné uplatňování těchto postupů zajistí, v případě závadných produktů, ekonomické a efektivní stažení produktů z oběhu. 

Další informace o značení obchodních, distribučních a logistických jednotek pomocí kódu UCC/EAN 128 jsou zde, zde, zde, zde a zde.