Zelená dohoda pro Evropu a plán pro oběhové hospodářství (též cirkulární ekonomiku) z pohledu GS1 in Europe.
Evropská komise přijala letos tzv. Zelenou dohodu pro Evropu. Ta bude mj. nedílnou součástí strategie komise zaměřené na implementaci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Cílem Zelené dohody je „přeměnit EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderním, konkurenceschopným hospodářstvím, které bude účinně využívat zdroje, kde hospodářský růst již nebude přímo závislý na využívání zdrojů a emise skleníkových plynů se podaří do roku 2050 eliminovat“.
Zelená dohoda (Green Deal) je soubor iniciativ, které by měly pomoci obnovit ekonomiku zemí EU po koronavirové krizi a položit základ pro odolnější a udržitelnější Evropu. K tomuto cíli chce komise využít veškeré dostupné nástroje: regulaci a standardizaci, investice a inovace, národní reformy, dialog se sociálními partnery i silnou mezinárodní spolupráci.
EK zveřejnila akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje nové iniciativy zaměřené na modernizaci a transformaci hospodářství a zároveň na ochranu životního prostředí. Je veden snahou vyrábět udržitelné produkty s dlouhou životností a umožnit občanům podílet se na oběhové ekonomice a využívat výhod, které s sebou tento nový přístup přinese. Komise vychází z předpokladu, že řešením řady stávajících problémů v oblasti životního prostředí je změna způsobu spotřeby i výroby. Jako příklady opatření v konkrétních odvětvích lze zmínit:
- Snížení množství odpadu v oblasti elektrických a elektronických zařízení. Tyto produkty budou navrženy tak, aby měly delší životnost a daly se snadněji opravit a modernizovat, recyklovat a opětovně použít.
- Podpora podnikatelských modelů typu „produkt jako služba“. Společnosti zůstávají vlastníky výrobků a nesou za ně plnou zodpovědnost po celou dobu jejich životnosti.
- Omezování spotřeby výrobků nebo obalů na jedno použití a jejich postupné nahrazování produkty s vícenásobným použitím.
- Zavádění opatření pro předcházení vzniku odpadů a omezování jeho množství, včetně opatření týkajících se mikroplastů.
V březnu tohoto roku EK přijala evropskou průmyslovou strategii (EU industrial strategy), která se zaměřuje na výhody jednotného trhu, jeho další integraci a celkové posilování. Jednotný trh může podnikům poskytnout velké domácí odbytiště, podporuje obchod a hospodářskou soutěž a zvyšuje efektivitu. To je klíčové pro konkurenceschopnost Evropské unie i pro ekologickou a digitální transformaci.
Zejména „digitalizace může významně pomoci zlepšit dostupnost informací o produktech prodávaných na evropském trhu“. Například tzv. elektronický pas produktu by mohl poskytovat informace o jeho původu a složení, možnostech opravy a rozebrání i o nakládání po konci životnosti.
Další iniciativou je evropská strategie od zemědělce ke spotřebiteli (EU Farm to Fork Strategy). Jejím cílem je přechod ke zdravějšímu a udržitelnějšímu potravinovému systému v Evropě. Má zajistit snížení vlivu zemědělské produkce a celého potravinového řetězce na životní prostředí. Dále klade důraz na omezení plýtvání potravinami a boj proti padělkům. Stranou pozornosti by neměl být ani obchod s potravinami, kdy se podpora a zavádění udržitelných postupů budou týkat rovněž celého potravinářského dodavatelského řetězce až po spotřebitele.
Globální standardy GS1 pro oblast produktových dat podporují cíle oběhové ekonomiky
Koncept oběhového hospodářství předpokládá nejen přehodnocení obchodních modelů výroby a distribuce, ale i samotného přístupu ke spotřebě. Organizace GS1, která se dlouhodobě věnuje standardům pro efektivní sdílení dat v dodavatelských řetězcích, je přesvědčena, že k vytvoření nového funkčního ekosystému založeného na interakci všech průmyslových odvětví a spolupráci institucí, firem i spotřebitelů je nezbytné sdílet strukturovaná a standardní data. Správně definovaná, kvalitní a věrohodná data představují tolik potřebný zdroj informací. I v této oblasti je nutná radikální změna. Je nutné zajistit širokou dostupnost dat v potřebné kvalitě a jejich sdílení v daleko větším měřítku, než je tomu nyní.
Z pohledu oběhové ekonomiky totiž nelze hodnotu dat vnímat pouze v kontextu využití v interních firemních systémech. Jejich skutečná hodnota se v plném rozsahu projeví až v momentu, kdy je možné je sdílet ve skutečně otevřených systémech.
Jinými slovy: k předpokládané významné změně stávajícího ekonomického modelu ve prospěch udržitelného oběhového hospodářství nedojde, pokud nebudou data strukturována na základě globálních otevřených standardů pro identifikaci produktů, sběr a sdílení dat, které umožňují interoperabilitu.
Sdílení dat je hnací silou trhu
Základním principem oběhového hospodářství je umožnit sdílení produktových dat všem subjektům, které projeví legitimní zájem, a to v potřebné kvalitě. Tato koncepce představuje naprosto zásadní změnu ve vnímání přístupu k datům. Jde o posun od uchovávání dat pro vlastní potřebu ke sdílení dat jako nástroje pro efektivní fungování celého odvětví nebo i ekonomiky jako takové.
Otevřené standardy a strukturovaná data jako předpoklad úspěchu
Pro dosažení cílů oběhového hospodářství je klíčový přechod od proprietárních systémů k otevřeným, od dat pro vlastní použití k datům, která sdílí celý trh.
A právě to jsou principy, které GS1 dlouhodobě podporuje: Kolektivní přístup k datům, která jsou věrohodná, ověřená. Všichni relevantní účastníci dodavatelského řetězce mohou sdílet data, jejichž definice a struktura odpovídají globálním standardům; dodavatelský řetězec se řídí pravidly pro identifikaci, sběr a sdílení dat.
Důležitou vlastností standardu GS1 je také to, že je řízen přímo společnostmi, které spoluvytvářejí oběhovou ekonomiku, tedy generují, zpracovávají a sdílejí produktová data.
Standardy umožňují interoperabilitu a „zelené“ informační technologie
Sledovatelnost produktů není možná bez obecné široce akceptovatelné dohody na způsobu, jak se bude popisovat – identifikovat – jejich původ, vlastnosti a také pohyb v rámci dodavatelského řetězce. Navíc s ohledem na vysokou efektivitu a nízkou energetickou náročnost všech procesů.
Standardy GTIN a GLN podporují vznik elektronického pasu produktu.
Globální datové modely definují strukturu dat určenou pro sdílení mezi obchodními partnery i spotřebiteli.
Standardy pro elektronickou komunikaci dat (EDI, GDSN, GS1 Digital Link) umožňují vysoce efektivní sdílení dat.
Datové nosiče GS1 (čárové kódy) poskytují účinný nástroj automatizace sběru dat.
Globální standardy GS1 jsou proto logickou volbou, která by měla pomoci změnit model fungování průmyslové výroby, distribuce i spotřeby samotné. I proto jsou standardizovaná produktová data považována za jeden ze základních prvků oběhové ekonomiky.
S jejich využitím je možno dosáhnout implementace řešení, která budou splňovat přísná kritéria definovaná Zelenou dohodou pro Evropu.
