Světový den bezpečí pacientů a standardy GS1

Dnes si připomínáme Světový den bezpečí pacientů. Vyhlásila ho Světová zdravotnická organizace WHO; dnešek připadá na jeho sedmý ročník. Smyslem tohoto dne je akcentovat bezpečnost pacientů a podporovat opatření, která mohou předcházet jejich ohrožení. Osvědčenou cestou, jak rizika poškození pacienta snižovat, je jednoznačná identifikace pacientů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Právě zde nacházejí důležité uplatnění standardy GS1.

Lékovými chybami trpí pacienti i personál
Téma je mimořádně aktuální. WHO uvádí, že přibližně jeden z deseti pacientů utrpí při poskytování zdravotní péče újmu a více než polovina této újmy je preventabilní. Přibližně polovina případů preventabilní újmy souvisí s léčivy. A celosvětové náklady spojené s lékovými chybami podle odhadů WHO přesahují 40 miliard eur ročně.
Léková chyba je incident, ke kterému může dojít v kterékoliv fázi nakládání s léčivými přípravky: preskripci, objednávce, výdeji, přepisu z lékařské do ošetřovatelské a lékárenské dokumentace, přípravě, podání. Tyto incidenty jsou společně s nežádoucími účinky léčiv jednou z hlavních příčin nežádoucích událostí, které mohou vést k poškození zdraví či úmrtí pacienta během hospitalizace. Vyskytují se až v 6,5 % všech hospitalizací. Jejich obětmi je však i personál. Zdravotníci, přímo či nepřímo zapojení do nežádoucích událostí spojených s medikací, mohou utrpět vážné emocionální trauma. Hovoříme o nich jako o tzv. sekundárních obětech.

Bezpečnost začíná jednoduchým skenováním
Nejúčinnější metoda eliminace lékových chyb je založena na elektronických preskripcích a automatické identifikaci pacientů a léčivých přípravků na úrovni jednotlivých dávek. Spolehlivý proces zajišťující správnost medikace ověřením objednaných léků a totožnosti pacienta začíná předepsáním léku lékařem v informačním systému nemocnice, následovaným potvrzením dostupnosti objednaných léků na oddělení nebo v centrální lékárně. Zdravotnický personál poté přijímá objednávku v systému pro její vydání a lék připraví. Ověří jej naskenováním GTIN v kódu GS1 DataMatrix a zkontroluje totožnost pacienta naskenováním náramku. Proces uzavírá potvrzení podání léku a jeho automatická evidence v elektronických zdravotních záznamech.
Přínos standardů GS1 však nekončí u podávání léčiv. Serializace léčivých přípravků umožňuje jednoznačně identifikovat jednotlivá balení a ověřovat jejich pravost. Pomáhá nejen v boji proti padělkům, ale také při sledování léčiv v dodavatelském řetězci.
Podobnou roli má UDI (Unique Device Identification) u zdravotnických prostředků. Standardizovaná identifikace zajišťuje jejich sledovatelnost v průběhu životního cyklu a umožňuje rychleji dohledat konkrétní výrobek v případě bezpečnostního upozornění nebo stahování z trhu.

Synergické efekty standardizace
Důležitá je také oblast nemocniční logistiky. Standardy GS1 podporují jednoznačnou identifikaci produktů a umístění a umožňují automatizovat řadu procesů spojených s nákupem, příjmem, skladováním, řízením zásob a interní distribucí. Výsledkem je úspora nákladů vázaných v zásobách i snížení ztrát v důsledku vypršení lhůty použitelnosti u nespotřebovaného materiálu. Méně ručního přepisování přitom znamená méně příležitostí k chybám a současně méně času, který zdravotnický personál musí věnovat administrativním neproduktivním činnostem. Uspořený čas mohou zdravotníci využít pro péči o pacienty. Výsledkem všech těchto synergií je výrazně vyšší efektivita zdravotní péče a bezpečnost pacientů. Bezpečnější medikace, spolehlivější sledovatelnost léčiv a zdravotnických prostředků, efektivnější nemocniční procesy a méně administrativy přitom nejsou oddělenými přínosy. Jejich společným výsledkem může být nejen efektivnější zdravotnictví, ale především lepší ochrana toho nejcennějšího: životů a zdraví pacientů.