Ekosystém digitálního pasu výrobku
Především je potřeba mít na paměti, že digitální pas výrobku (DPP, Digital Product Passport) je připravován jako komplexní evropský systém propojující výrobce, obchodníky, zákazníky, dozorové orgány, recyklační průmysl, případně další hráče v rámci celého hodnotového řetězce vybraných produktů. Rozhodně se nejedná o pouhý kód nebo identifikátor na obalu produktu.
Pokud zavedení systému digitálních pasů pro názornost hodně zjednodušíme, je možné si představit, že každý výrobce, resp. podnikatelský subjekt bude jednoznačně identifikován a jeho legitimitu bude možno ověřit. V systému EU mu bude přidělen tzv. jedinečný identifikátor operátora – UOI. Svůj vlastní jedinečný identifikátor budou mít i výrobní zařízení nebo linka (UFI), aby bylo možno v rámci digitálního pasu výrobku doložit vhodnost, případně certifikaci výrobního zařízení pro daný typ výroby.
Pro každý výrobek, na který se legislativa bude vztahovat, bude existovat jeden digitální pas, který bude mít vlastní registrační číslo (RN) přidělené opět v systému EU. Každý výrobek bude mít vlastní jedinečný identifikátor výrobku (UPI). Nařízení počítá s tím, že jedinečný identifikátor bude zakódován do některého z datových nosičů a bude fyzicky dostupný na výrobku nebo na obalu výrobku, případně v dokumentaci přiložené k výrobku. Zároveň by měl být uchováván po celou dobu životnosti výrobku.
Interoperabilita bude klíčová
Důležitým kritériem standardů pro digitální pasy výrobků bude také interoperabilita. Identifikační systém produktových pasů by měl v maximální míře umožnit interoperabilitu se stávajícími identifikačními systémy a také zajistit, aby použité datové nosiče byly snímatelné bez nutnosti stahování dalšího softwaru. Standardy mají být technologicky neutrální a jejich aplikace by neměla být překážkou zejména pro malé a střední podniky. Tato kritéria jsou sice definována velmi obecně, nicméně jsou v souladu s principy standardu GS1 a zvyšují šance organizaci GS1, aby byla vybrána Evropskou komisí jako vydávající agentura (stejně jako tomu je u léčivých přípravků a zdravotnických prostředků).
Jak může pomoci standard GS1?
Z popisu ekosystému DPP vyplývá, že pro pokrytí identifikačních požadavků digitálního pasu na úrovni UPI bude vhodné využít především GTIN, a to v několika kombinacích podle požadavku nařízení na míru detailu:
- GTIN samotný pro identifikaci produktu,
- GTIN v kombinaci a variantou produktu pro identifikaci „model“,
- GTIN v kombinaci s šarží pro identifikaci na úrovni „batch“,
- GTIN v kombinaci se sériovým číslem pro identifikaci na úrovni „item“.
Dalším identifikačním klíčem, který je vhodný pro identifikaci v rámci produktových pasů, je globální lokalizační číslo, GLN. Logicky bude použitelné pro identifikaci všech podnikatelských subjektů včetně jejich výrobních zařízení, tedy pro UOI a UFI. V koncepci, kterou GS1 nabízí pro systém digitálních pasů, se počítá s využitím registračního čísla (RN) DPP jako atributu k identifikačnímu číslu produktu, tedy ke GTIN. Nad tímto bodem se aktuálně v rámci pracovních skupin v CEN vede odborná diskuse a zatím nelze odhadnout, jaké z navrhovaných řešení bude nakonec přijato. Důležitými kritérii kladenými na vznikající standardy pro digitální pasy výrobků jsou vedle jednoznačnosti a globální akceptace také vysoká míra interoperability zvoleného standardu a jeho reálná implementovatelnost již od roku 2027. I v těchto parametrech má standard GS1 nesporné výhody, minimálně v sektorech, jako je textil, oděvy, obuv, detergenty, hračky nebo elektronika, což jsou kategorie, na které se nařízení ESPR vztahuje.
Propojení fyzického produktu a digitální informace
Jak už bylo zmíněno, systém digitálních pasů počítá s propojením konkrétního produktu s relevantními daty uloženými v digitálním prostředí. Požadavky nařízení jsou v tomto ohledu poměrně striktní a kladou důraz na zajištění trvalé vazby, snadné dostupnosti informací a možnosti doplňování informací v závislosti na životním cyklu výrobku. Navíc má být digitální pas přístupný pro spotřebitele „bez potřeby dalšího softwaru“. Tyto požadavky opět nahrávají standardu GS1, konkrétně využití QR kódů s podporou GS1 Digitálního linku, což je varianta, která již dnes umožňuje načtení libovolných on-line informací naskenováním QR kódu běžným chytrým telefonem.
Datové nosiče pro DPP