×
×

Dánsko: úspory a vyšší bezpečnost pacientů

Dánsko: úspory a vyšší bezpečnost pacientů

Napsal/a Lenka Martínková, manažerka pro sektor zdravotnictví, GS1 Czech Republic, 15. 07. 2022. Kategorie: , , , ,

Celkem 34 000 eur – tolik činí roční úspora ve skladovém hospodářství na jediném oddělení dánské nemocnice. Díky implementaci standardů GS1!

Vítejte v Severním Jutsku. V nejřidčeji osídleném regionu Dánska (spadá sem i Grónsko) najdeme tři nemocnice. Rozděleny jsou do jedenácti středisek a dohromady disponují 1 800 lůžky pro bezmála 600 000 obyvatel. Jejich společným problémem bylo neúměrné administrativní zatížení personálu úkony, které lze automatizovat. Například skenováním čárových kódů při řízení zásob zdravotnických prostředků.

Benefity

  • Proces doplnění zásob po každé operaci se podařilo zkrátit na tři minuty z původních 10–15 minut, a to při odstranění chybovosti.
  • Lepší řízení zásob znamená lepší organizaci a plánování.
  • Již nedochází k rušení operací z důvodu nedostatku potřebného materiálu.
  • Doplňování zásob může po krátkém zaškolení vykonávat prakticky každý zaměstnanec, což je v období dovolených či zvýšené nemocnosti personálu velkou výhodou.
  • Integrace do národního registru implantátů. Snadné dohledání příjemce implantátu v případě potřeby.
  • Přesnější data o nákladech na operace pomáhají finančnímu oddělení lépe plánovat. Nemocnice má lepší vyjednávací pozici pro jednání se státními úřady, které financují zdravotní péči, i při výběrových řízeních na dodavatele zdravotnických prostředků.

Neefektivní a rizikové manuální procesy

Problém neproduktivní činnosti zbytečně zatěžující zdravotníky byl nejmarkantnější na chirurgických odděleních. Manuální doplňování zdravotnických prostředků bylo nejen časově náročné, ale také náchylné k lidským chybám.

Po každé operaci sestry ručně objednávaly spotřebovaný materiál a implantáty. Duplicita objednaných produktů nebyla výjimkou. Jindy nebyly chybějící položky objednány vůbec, případně docházelo k objednání nesprávných prostředků. Absence požadovaného zdravotnického materiálu následně vedly k odložení plánovaného zákroku. Přitom nebylo možné zpětně dohledat, u kterého pacienta byl použit konkrétní prostředek. Manažerům nemocnice navíc chyběl nástroj pro přesné sledování nákladů na operace.

Automatizované doplňování zásob

Odstranění těchto nedostatků přinesla až implementace automatizovaného procesu doplňování skladových zásob na bázi čárových kódů GS1. Řešení zajistilo jasný přehled o tocích zdravotnického materiálu. Navazující systém pro vysledovatelnost implantátů ke konkrétním pacientům byl postupně rozšířen na všechna chirurgická oddělení univerzitní nemocnice v Aalborgu, kde pilot probíhal. Tamní oddělení kardiologie a ortopedie zavedlo systém pro automatizované objednávání zásob s využitím identifikátorů GTIN zakódovaných ve 2D kódech GS1 DataMatrix umístěných na obalech zdravotnických prostředků a implantátů. Relativně nenáročný projekt nemocnice zvládla vlastními silami; vyžádal si přibližně 200 hodin vývoje jejích IT pracovníků. Proces automatizovaného doplnění zásob se spustí načtením GS1 DataMatrixu z obalu použitého zdravotnického prostředku přímo na operačním sále. Pokud spotřeba konkrétního produktu klesne pod definovanou hranici, informační systém danou položku automaticky objedná.

Příjem a zaskladnění produktů se tak konečně obejde bez papírových dokumentů. Řízený sklad poskytuje plný přehled o stavu zásob, jejich pohybu a především o datech exspirace. Likvidace nespotřebovaného materiálu s prošlou exspirací se tak stala minulostí. Díky snížení množství prostředků vázaných v zásobách a odstranění ztrát oddělení kardiologie uspořilo během prvního roku pilotního provozu 34 000 eur.

Harmonogram pilotního projektu

  • Představení projektu zaměstnancům nákupu; vysvětlení problémů se stávajícími procesy doplňování zásob a sledovatelnosti implantátů
  • Technické představení nového procesu řízení zásob s aktualizovanými interními procesy
  • Sestavení plánu implementace s týmem odpovědným za oddělení, uzávěrky, nákup HW a zapojení personálu
  • Školení personálu, včetně tzv. superuživatelů, kteří následně pomáhají ostatním
  • Vlastní implementace
  • Vyhodnocení projektu a podpora uživatelů, dokud nejsou s novým procesem plně spokojeni