×
×

Digitální, nebo elektronické?

Digitální, nebo elektronické?

Napsal/a Pavla Cihlářová, ředitelka, GS1 Czech Republic, 15. 10. 2025. Kategorie: , ,

Standardy GS1 byly vždy úzce navázány na moderní technologie. S rozvojem technologií se posouvají i možnosti a účinnost standardů. Dobře je to vidět na rozvoji identifikačních technologií, datové komunikace, datových katalogů i samotných čárových kódů.

Dnes je ambicí standardu GS1 podporovat digitalizaci průmyslu, obchodu, zdravotnictví, ale i přispívat k soustavnému zlepšování bezpečnosti a spokojenosti celé společnosti. Překotný vývoj technologií nás často staví do situace, kdy si nejsme zcela jisti různými výrazy, které se ze dne na den stanou moderními zaklínadly. Slyšíme je všude kolem sebe, jsou skloňovány v prezentacích, v médiích a postupně si na ně zvykneme. To ovšem neznamená, že si je umíme správně vysvětlit nebo dát do kontextu s tím, co běžně známe.

Zmatení pojmů

Při práci se standardy GS1 je důležité vědět a pochopit, co znamená automatizovaný systém, elektronická výměna dat, jaký je rozdíl mezi dokumentem s elektronickým podpisem a bez něj. Umět si představit, jaké jsou možnosti uložení digitálního záznamu třeba proto, abychom svou firmu dokázali připravit na digitální pasy výrobků. Proto je dobré se podívat na nejčastěji používané pojmy, jejichž správná interpretace nám může pomoci zorientovat se v běžných automatizovaných, elektronických či digitálních procesech. Občas máme tendenci všechno nové a moderní nazývat digitálním nebo jím nahrazovat termíny automatizovaný nebo elektronický. Přitom se vůbec nejedná o pojmy, které by se měly překrývat nebo dokonce jeden druhým nahrazovat. Bohužel se to ale v praxi děje a často i na odborné úrovni, což způsobuje mírný chaos v komunikaci, a výjimkou nejsou ani nepřesnosti v legislativě.

Prostředek vs. obsah

Předpokládejme, že pojem automatizovaný (systém) je notoricky známý a všichni si jej dokáží spojit s něčím, co probíhá opakovaně bez nutnosti lidského zásahu a podle předem nastavených pravidel. Zde hrozí snad jen záměna s pojmem automatický, což je výraz pro činnost, která proběhne jednorázově bez ručního spuštění, ale také bez výraznějšího využití integrace či logiky. Pro představu: typickým příkladem je automatizovaný sklad, ve kterém se automaticky otevírají vstupní dveře.

Trochu složitější je vymezení pojmů elektronický a digitální a vztahu mezi nimi. Zde je potřeba si uvědomit, že se rozhodně nejedná o starší (zastaralý) versus nový, moderní výraz. Je sice pravda, že výraz digitální je novějšího data, ale v principu se oba pojmy liší v tom, co prezentují. Zatímco pojem elektronický popisuje prostředek, tedy formu přenosu nebo uchování, digitální je o obsahu neboli o datech a způsobu jejich kódování.
Z technického pohledu může být digitální záznam uložen klidně na papíře, typicky ve formě běžně využívaného QR kódu. Naopak elektronický dokument je prakticky vždy digitální, vyjma případu, kdy jej vytiskneme a stane se dokumentem papírovým.

Terminologie a legislativa

Správné chápání obou pojmů je důležité také z právního hlediska. Česká legislativa například hovoří v zákoně o službách vytvářejících důvěru (eIDAS) o elektronickém podpisu, nikoli o digitálním, i když ten je často jeho technologickým základem, protože digitální otisk (hash sekvence) je součástí zaručeného i kvalifikovaného elektronického podpisu. Obdobně je tomu v případě elektronického dokumentu, který je v legislativě postaven za určitých podmínek na stejnou úroveň jako dokument papírový. Například elektronická faktura má zákonem stanovené náležitosti, kdežto digitální faktura nebo účtenka není právně ukotvený pojem.

Elektronický podpis

Závěrem se pojďme blíže podívat na elektronický podpis a jeho používání v praxi. Laicky řečeno: elektronický podpis si můžete představit jako digitální verzi vlastnoručního podpisu, kterou používáte při podepisování dokumentů v počítači nebo on-line. Slouží k tomu, abyste potvrdili svoji totožnost a odsouhlasili obsah dokumentu, který podepisujete. Primárně tedy elektronický podpis slouží k ověření podepisující osoby a potvrzení, že obsah dokumentu nebyl po podpisu změněn. Jedná se tedy o identitu podepisujícího a integritu obsahu dokumentu. Elektronický podpis má několik úrovní, které odpovídají konkrétnímu použití v praxi:

Prostý elektronický podpis

Obvykle naskenovaný vlastnoruční podpis, podpis na dotykový displej nebo souhlas kliknutím na příslušné tlačítko. Tento typ elektronického podpisu je vhodný zejména pro jednoduché obchodní operace nebo přihlašovací formuláře na webu či v různých aplikacích. Neposkytuje totiž žádnou formu ověření.

Zaručený elektronický podpis

Zaručený elektronický podpis je vytvořen pomocí elektronického certifikátu (může být komerční) a vyžaduje ověření podepisující osoby a zaručuje integritu podepisovaného dokumentu. Díky těmto vlastnostem jde o formu elektronického podpisu, která je hojně využívána pro běžné obchodní dokumenty.

Kvalifikovaný elektronický podpis

Jedná se o právně nejsilnější formu elektronického podpisu, která vyžaduje dvojí ochranu: kvalifikovaný certifikát a bezpečné zařízení. Je právně rovnocenná vlastnoručnímu podpisu a uznávaná ve všech členských státech EU. Proto se používá především pro podepisování smluv nebo pro komunikaci se státní správou.

Abychom byli ve výčtu možností elektronického podepisování úplní, je potřeba se ještě zastavit u tzv. elektronické pečeti. Jedná se o jakési digitální razítko organizace, které má stejný účel jako elektronický podpis, tedy zaručit původ a obsah elektronického dokumentu. Rozdíl je pouze v tom, že elektronická pečeť je spojena s organizací, nikoli s konkrétní osobou. Elektronické pečeti se běžně využívají v obchodním styku mezi podniky, bankami, pojišťovnami i ve státní správě. Také elektronické pečeti jsou odstupňovány stejně jako elektronické podpisy a kvalifikovaná elektronická pečeť je rovněž uznávaným nástrojem v rámci Evropské unie.