Starší generace si to pamatuje z vlastní zkušenosti. Osmdesátá léta minulého století, malý obchůdek s nepříliš širokým sortimentem, pultový prodej, stará dobrá mechanická pokladna se spoustou tlačítek a klikou na boku a paní prodavačka, která bleskurychle klofá do tlačítek cenu prodávaného zboží…
Svět českého maloobchodu tehdy ještě neznal dobrodiní automatické identifikace a sběru dat. Prostě nebyly žádné čárové kódy, byla paní prodavačka a ta si musela ceny poměrně omezeného sortimentu pamatovat.
Jak čárové kódy změnily maloobchod
Čárový kód a skener – to je jedna z nejpopulárnějších, nejpraktičtějších a zároveň nejviditelnějších technologií, které do retailu za posledních několik desetiletí vstoupily. V Česku dobyla automatizace maloobchodní prodejny, pravda, o něco později než ve světě, ale o to rychlejším tempem. Moderní technologie postupně vytlačily pultový prodej a nahradily jej moderními koncepty marketů všech velikostí. Spotřebitelům zdomácněla zkratka EAN. Synonymum pro obrázek složený z různě širokých čar a mezer, který pod skenerem pípne a umožní rychle a pohodlně nakupovat.
Devadesátky!
Málokdo si dokázal v bouřlivé době rozvoje maloobchodní sítě v Česku představit, co všechno je za čárovým kódem s číslicemi na spodní straně ukryto. Standardy GS1 jsou jako obrovská ledová kra v pomyslném Severním ledovém oceánu retailu. Vidět je jenom symbol čárového kódu na obalu produktu. Ale to, co vidět není, je široce rozprostřené portfolio standardů, které zasahují do celé řady byznysových procesů a všude přinášejí zejména přesnou a jednoznačnou identifikaci položek, služeb i obchodních partnerů pohybujících se v dodavatelských řetězcích napříč průmyslem.
Jednoznačná identifikace a kvalitní data jsou základem pro efektivní řízení obchodních procesů a tolik potřebnou přehlednost. Ta je klíčová pro zajištění zpětné dosledovatelnosti. Efektivita, vizibilita a sledovatelnost jsou zase solidními východisky pro udržitelný byznys, který dokáže být přívětivý k přírodě a planetě, bezpečný pro spotřebitele a ekonomicky stabilní pro podnikatele. Standardy GS1 se všemi těmito procesy prolínají jako červená nit. Ne vždy jsou uživatelé schopni využít naplno jejich potenciál. Ale tam, kde se to daří, je jejich přínos pro digitalizaci obchodu enormní.
Takhle jednoduché to je
Nevěříte? Můžeme si to snadno a velmi zjednodušeně ukázat na příkladu běžného výrobního podniku. Vyrábí tři produkty, které se do maloobchodní sítě dostávají přes jeden velký obchodní řetězec, ale zároveň je prodávají různí nezávislí lokální obchodníci a několik e-shopů. Díky standardu GS1 výrobce nemusí složitě zjišťovat u jednotlivých obchodníků, jaké mají požadavky na značení. Jednoduše přidělí každému produktu a všem jednotlivým variantám balení jednoznačný identifikátor ze Systému GS1. Ten zakóduje do standardního čárového kódu a dohlédne, aby byl v odpovídající kvalitě vytištěn na obalu produktu. Pak nahraje produktová data ve standardním formátu a požadovaném rozsahu do e-katalogu, který je součástí tzv. datové synchronizace (GDSN). To je další část standardu GS1, která slouží celému trhu jako nástroj pro sdílení kvalitních dat z ověřených zdrojů.
A pak už může začít obchodovat, samozřejmě elektronicky, bez zbytečného papírování, prostřednictvím standardu pro EDI komunikaci. Elektronické objednávky, dodací listy, příjemky i faktury jsou běžně akceptovanou a rutinně zavedenou součástí dnešního maloobchodu. A protože se jedná o komunikaci mezi informačními systémy dodavatelů a obchodníků, je základním předpokladem jejího zdárného fungování opět ona stokrát zmiňovaná jednoznačná identifikace a standardní formáty datových prvků podle standardů GS1.
Také pro fyzický pohyb zboží od výrobce přes logistika, distribuční sklady až na prodejní plochu obchodního řetězce, místní prodejnu nebo distribuční sklad e-shopu je potřeba zboží správně označit. I zde je extrémně důležité, aby každý článek dodavatelského řetězce přesně věděl, kdo, co, kdy a kam posílá, veze či dodává. Elektronická komunikace obchodních dokumentů je provázána s fyzickým značením dodávek a standardy opět hrají roli spolehlivých pomocníků v celém dodavatelském řetězci. Standardní paletová etiketa umožňuje automatizovat nakládku i vykládku, řeší sledovatelnost a pomáhá šetřit čas i peníze všech obchodních partnerů.
Trendy v retailu
Teď si možná mnozí říkáte „nic nového pod sluncem, tohle je přece každodenní rutina“. Ano, je, a my jsme na to patřičně hrdi. I když je stále co zlepšovat. Stále je potřeba zapojit do standardních procesů další uživatele, dodavatele, obchodníky, distributory i poskytovatele logistických služeb. Zcela bezpapírový obchod je i dnes zatím pro mnohé vize, která má sice jasné obrysy, ale k jejímu naplnění ještě leccos chybí. Nejsou to jenom prostředky na vstupní investici, ale často také expertní zázemí a lidské zdroje. Přesto je retail ve srovnání s řadou dalších odvětví v digitalizaci poměrně daleko. Je to sektor, ve kterém se podařilo propojit kamenný obchod s digitálním v jednu komplexní strategii známou jako omnichannel.
Pro GS1 tato digitální realita znamenala významnou změnu v přístupu ke standardům a k jejich implementaci. Organizace, jež po dlouhé roky budovala standardy, které propojovaly fyzické a informační toky zboží v dodavatelských řetězcích, se musela naučit pohybovat v digitálním světě on-line obchodu. Adaptace na nový způsob komunikace se zákazníky, nové nákupní chování, na změnu priorit i obrovský nárůst zájmu spotřebitelů o původ produktů, jejich složení, etiku výroby a bezpečnost přinesla do retailu potřebu násobně většího množství dat a také obrovský důraz na jejich kvalitu a efektivní způsob sdílení. Standardy GS1 nezůstaly nic dlužny své pověsti globálního jazyka pro obchod a podnikání. I v novém prostředí a v nových podmínkách jsou relevantním nástrojem, který pomáhá obchodním partnerům zvládnout nároky na digitalizaci, připravit je na nové požadavky v oblasti sdílení dat. A co víc, standardy GS1 jsou schopny nabídnout i inovativní přístup k dávno osvědčené technologii automatické identifikace a sběru dat. Jednou z významných inovací bude implementace 2D kódů. Očekává se, že všechny významné obchodní řetězce budou již v roce 2027 schopny snímat dvoudimenzionální kódy na svých pokladnách. Zní to jako utopie, ale tato vize má reálný základ v rostoucích požadavcích na kvalitu značení a rozsah informací, které budou při značení produktů vyžadovány nejenom spotřebiteli, ale zejména legislativou. Ta evropská jde rozhodně příkladem.
Budoucnost standardů GS1
Cirkulární neboli oběhová ekonomika. Často skloňované slovní spojení, které má buďto přesvědčené stoupence, nebo naopak zapřisáhlé odpůrce. Jak už to bývá, i cirkulární ekonomika má svá pro a proti. Pro standardy GS1 je to jednoznačně velká příležitost:
1. Otevřené globální standardy jsou již součástí evropských směrnic.
Regionální organizace GS1 in Europe několik let systematicky a cíleně spolupracuje s Evropskou komisí. Snaží se hrát důležitou roli při přípravě relevantních nařízení, která se připravují pro retail a s ním související odvětví. Výsledky začínají být vidět. V nových návrzích nařízení se stále častěji objevují odkazy na globální otevřené standardy.
Zde jsou některé příklady, které povedou k využívání standardních identifikačních klíčů GS1:
- v zájmu zajištění interoperability by měl být nosič dat a jedinečný identifikátor výrobku vydáván v souladu s mezinárodně uznávanými standardy,
- v zájmu zajištění dostatečné pružnosti a flexibility by měl být digitální pas produktu (podrobnosti níže) založen na decentralizovaném systému dat, který by zřídily a udržovaly hospodářské subjekty,
- jedinečná identifikace výrobků je základním prvkem umožňujícím sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci. Proto by měl být pas výrobku spojen s jedinečným identifikátorem výrobku. Kromě toho by měl pas případně umožňovat vysledování subjektů a výrobních zařízení souvisejících s daným výrobkem. V zájmu zajištění interoperability by měly být jedinečné identifikátory subjektů a jedinečné identifikátory zařízení umožňující sledovatelnost vydávány v souladu s mezinárodně uznávanými normami,
- „jedinečným identifikátorem výrobku“ se rozumí jedinečný řetězec znaků pro identifikaci výrobků, který rovněž umožňuje propojení s pasem výrobku na internetu,
- „jedinečným identifikátorem hospodářského subjektu“ se rozumí jedinečný řetězec znaků pro identifikaci subjektů zapojených do hodnotového řetězce produktů,
- „jedinečným identifikátorem zařízení“ se rozumí jedinečný řetězec znaků pro identifikaci míst nebo budov zapojených do hodnotového řetězce produktu nebo používaných účastníky zapojenými do hodnotového řetězce produktu,
- nosič dat a jedinečný identifikátor produktu se zveřejňují v souladu s normou ISO/IEC 5459:2015.
2. Evropský digitální pas produktu
Skutečnost, že všechny produkty určené pro evropský trh by měly mít svůj digitální pas (DPP, Digital Product Passport), není nová a velmi souzní s filozofií Systému GS1. Standardy GS1 se dlouhodobě snaží o definici datových modelů i jednotlivých produktových dat, je to nedílná součást standardu pro datovou synchronizaci. Těm, kteří již o datové synchronizaci slyšeli, bude několik následujících požadavků na produktové pasy znít povědomě.
DPP musí:
- zajistit, aby účastníci celého hodnotového řetězce, včetně spotřebitelů, hospodářských subjektů a příslušných státních orgánů, měli přístup k těm informacím o výrobku, které se jich týkají,
- zlepšit sledovatelnost výrobků v rámci hodnotového řetězce,
- usnadnit příslušným státním orgánům ověřování shody výrobku s předpisy,
- zahrnovat nezbytné atributy údajů umožňující sledování všech látek vzbuzujících obavy v průběhu celého životního cyklu výrobků.
Klíčovým principem pro produktové pasy je zajistit jejich plnou interoperabilitu (technickou, sémantickou i organizační a komunikační) a také ekonomickou dostupnost. Využití již existujících a široce rozšířených standardů GS1 splňuje všechna tato kritéria. Budoucnost ukáže, zda tuto velkou příležitost dokáže GS1 smysluplně využít.
Jak si stojí český retail?
Česká ekonomika prožívá poměrně složité období. Není potřeba opakovat, co napáchal v dodavatelských řetězcích covid a jak se projevuje válečný konflikt v našem sousedství i s ním spojené energetické krize. Inflace dosáhla čísel, která jsme si před covidem nedovedli ani představit, v poslední době se zbrzdila i poptávka, protože reálné příjmy domácností se snižují.
A jak si v kontextu této doby vede český maloobchod? Podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR lze hodnotit fungování retailu velmi pozitivně. A to nejenom z pohledu ekonomických ukazatelů, ale i z hlediska péče o zaměstnance, podpory malých a středních dodavatelů, snahy pomáhat potřebným apod. Hlavní pozitivum je ochota investovat do digitalizace a zavádět nové technologie i úsilí o více udržitelný přístup k podnikání.
Obchodní řetězce v číslech
Retail v bouřlivé době utlumil inflaci a zachoval podmínky pro zaměstnance i své dodavatele. Navíc dokázal absorbovat část růstu cen do svých marží.
Investice
Rok 2022 patřil v oblasti investic v maloobchodu mezi rekordní. Retail dělá vše pro udržení investičního tempa i přes obtížnou situaci a rostoucí úrokové sazby. Obchodní řetězce podnikají od vstupu na trh bez jediné koruny dotací.
Společenská odpovědnost firem
Pomoc lidem v nouzi průběžně i dlouhodobě roste. Sbírka potravin za rok 2022 představovala téměř 24,5 milionu porcí pro potřebné. Počet zapojených obchodů do podzimního kola sbírky činil 1 400.
Export privátních značek vyrobených v České republice
Meziroční nárůst exportu (2021/2022) činil téměř 14 %. Privátní značky se aktivně podílejí na zlepšování obchodní bilance, tvoří téměř 20 % exportu českých potravin.
