Standardy máme všichni spojené s čárovými kódy, ale jejich skutečný význam je mnohem širší. Správně implementované standardy dokáží firmám ušetřit čas i peníze, otevřít cestu k inovacím a pomoci zvládnout nové legislativní nároky i nástup nových technologií.
Standardizace je obecně vnímána jako něco, co na jedné straně vymezuje koridor pro efektivní fungování, ale na druhé straně vlastně limituje. Vyváženost obou těchto stran jedné standardizační mince je extrémně důležitá proto, aby standardy i samotná standardizační organizace zůstaly relevantní pro uživatele. Je kriticky důležité, aby míra standardizace nepotlačovala míru inovace. Vlastně by to mělo být naopak – správně nastavené standardy mohou výrazně urychlit nasazení inovativního řešení, mohou se výrazně podílet na nižší ekonomické náročnosti při implementaci inovací, mohou podpořit rozjezd moderních technologií apod. Když to teď vztáhnu přímo na GS1, měla bych dodat, že role, kterou naše organizace globálně, ale i lokálně hraje, je ještě o to složitější, že se pohybujeme napříč různými sektory. Nejde tedy jenom o globální versus lokální rozdíly, ale také o porozumění odlišným potřebám uživatelů všech velikostí, oborů a národností. V podání GS1 jsou standardy otevřeným a plně dostupným nástrojem pro široké portfolio uživatelů a naše krédo, že chceme být „globálním jazykem pro obchod“, je skutečně myšleno vážně se všemi důsledky. Padesátiletá úspěšná historie je zavazující. Nesmíme samozřejmě ustrnout a přestat standardy vyvíjet, ale také nesmíme propadnout pocitu, že můžeme spasit svět prostřednictvím standardizace, když to řeknu trochu s nadsázkou.
To je dobrá otázka. Podle mého je postavení standardů v privátním sektoru oproti pohledu nebo spíše očekávání veřejné správy dost rozdílné. V průmyslu, obchodu, v logistice, tam všude jsou standardy vnímány zejména jako nástroj automatizace, interoperability a zvyšování efektivity procesů. Rovněž se domnívám, že využívání nebo dodržování zejména mezinárodních standardů je i v současném turbulentním světě stále určitou jistotou, známkou důvěryhodnosti, možná i konkurenční výhodou. To je, řekla bych, i jedním z důvodů, proč jsou standardy GS1 v celém dodavatelském řetězci i po padesáti letech naprosto dominantní.
Trochu jako slabinu vnímám, že standardizace často není dostatečně rychlá, vývoj nových věcí bývá jakoby pozadu za vývojem technologií. Společnosti často volají po rychlejším přijímání nových norem a větší flexibilitě. Ale úkolem standardizační organizace je udržet kontinuitu, kompatibilitu starších norem s těmi, které vznikají pod vlivem nových trendů a technologií. V poslední době vidíme například velký vliv umělé inteligence. Vývoj standardů je především o efektivitě, zjednodušení obchodní praxe, o přínosech, a hlavně o šanci na rychlou plošnou implementaci. A to rozhodně není jednoduchý úkol.
Řekla bych, že standardy jsou z pohledu národních i nadnárodních institucí, státních a zejména regulačních orgánů zárukou kvality a bezpečnosti, interoperability a regulace jako takové. Není to tak, že by byly přímo součástí legislativy, ale často se legislativa na standardy odvolává. Tedy hlavně na ISO normy. Zde je určitě dobré zdůraznit, že všechny klíčové standardy Systému GS1 jsou zároveň součástí ISO norem. Při komunikaci s legislativci se často setkáváme s tím, že právě tohle si málokdo uvědomuje. Není divu, znalost obsahu ISO norem je i u odborné veřejnosti podle mého dost nízká. Dalšími plusovými body pro standardy GS1 je jejich technická a technologická nezávislost. Ta umožňuje zajistit rovnocenný přístup pro všechny uživatele bez ohledu na velikost firmy. To je například pro legislativu EU klíčové, aby standardy, na které se směrnice odvolávají, byly otevřené, maximálně interoperabilní a netlačily uživatele do žádných dodavatelských pastí.
V dosavadní praxi existuje jenom málo příkladů, kdy by standardy GS1 byly přímo součástí legislativy. Ty nejznámější jsou oba shodou okolností z oblasti zdravotnictví. Pro identifikaci vybraných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků je v příslušných směrnicích výslovně uvedeno, že GS1 je vydávající agenturou. To v jazyku evropské legislativy znamená, že prostřednictvím standardů GS1 lze požadavky regulace splnit.
Tyhle pomyslné nůžky mezi globálními a lokálními potřebami nebo požadavky jsou v různých oblastech nebo řekněme aspektech různě rozevřené. Platí, že globální pohled musí zákonitě být více strategický a hledět více do budoucnosti, abychom byli relevantními partnery pro vyspělé a rychle se vyvíjející ekonomiky. Také platí, že v Evropě musíme hodně pozorně a s předstihem sledovat přípravu unijní legislativy. Mimochodem na to máme dnes už tým lidí jak na úrovni GS1 in Europe, tak i přímo v Global Office.
Dalším důležitým kritériem pro správné stanovení globálních priorit je znalost a porozumění potřebám všech odvětví průmyslu, pro které jsou standardy GS1 relevantní. Ať už je to rozvoj tiskových technologií, datových nosičů, mobilních technologií, bezpečných datových a komunikačních technologií, nebo v poslední době i umělé inteligence.
Ale zpátky k otázce: priority globálního charakteru jsou součástí Vize 2030. To je strategie, která cílí na podporu růstu průmyslových odvětví, na inovace a na plnění regulačních požadavků, zejména z pohledu zajištění kvalitních a důvěryhodných dat. GS1 chce být i nadále pro své uživatele průvodcem ve světě digitální transformace, kde se klade důraz na transparentnost, udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Vlastně to pro GS1 není nic významně nového. Kontinuálně a dlouhodobě se věnujeme prosazování datové kvality a vysvětlování, že jsou to právě kvalitní a důvěryhodná data, která mají kritický vliv na schopnost společností uspět v procesu digitální transformace. Data, kterým lze důvěřovat a která lze bezproblémově sdílet, znásobují benefity všech řešení, těch stávajících i těch nových, inovativních. To má pozitivní dopady na byznys, ale i pro koncové příjemce, spotřebitele, pacienty, vlastně i na celou společnost.
Určitě přechod retailu na 2D kódy. To je zcela jistě největší (r)evoluční změna za posledních minimálně 20 let. I když 2D kódy samy o sobě nejsou nic nového nebo převratného, pro maloobchod to bude skutečně významná kvalitativní změna. Možnost snímat přímo z obalu produktu více než jenom identifikační číslo je sama o sobě dost převratná s velkým přesahem do řízení zásob nebo cenotvorby. Ale to největší kouzlo 2D kódů je samozřejmě jejich schopnost propojit fyzický produkt s téměř neomezeným množstvím informací v digitálním prostředí.
Teď to možná trochu zjednodušuji, jako obvykle je ďábel ukrytý v detailu... Nicméně představa, že díky standardně strukturovanému obsahu je možno jedním kódem na obalu výrobku zajistit průchod pokladnou, poskytnout nevídaný informační komfort spotřebiteli, výrobcům a obchodníkům dát účinný nástroj, jak znásobit prostor pro marketing a komunikaci, to zní lákavě, ne?
Samozřejmě prioritou číslo jedna je péče o našich více než 10 tisíc uživatelů. To je každodenní rutinní činnost pro všechny moje kolegy. Na lokální úrovni je kriticky důležité, abychom neztratili kontakt s uživateli, abychom budovali obchodní vazby, poskytovali služby, které našim uživatelům pomáhají v jejich podnikání, v jejich byznysu. Abychom je poskytovali na stoprocentně profesionální úrovni. To je předpokladem k tomu, abychom byli našimi uživateli vnímáni jako spolehlivý, užitečný a důvěryhodný partner pro jejich podnikání.
A jestli jsem před chvílí hovořila o pomyslných rozevřených nůžkách mezi globálními prioritami a těmi, které jsou aktuálně důležité pro český trh, tak platí, že někde je to vidět více a někde méně. Rozhodně jsou projekty, kde se nám daří. Například ve využívání standardních elektronických dokumentů pro order-to-cash procesy v retailu a v navazující logistice patříme v rámci Evropy ke špičce. V posledních letech se nám podařilo EDI komunikaci doplnit také o moderní nástroj pro správu a komunikaci produktových dat. Počet uživatelů zapojených do datové synchronizace prostřednictvím GDSN elektronického katalogu rok od roku roste. Myslím, že jsme v minulosti odvedli dobrou práci při zavádění evropského programu na verifikace léků spadajících pod protipadělkovou směrnici FMD. Aktuálně nás hodně zaměstnává také podpora značení zdravotnických prostředků UDI. Věřím, že nám to bude stále více otevírat dveře do zdravotnického sektoru, protože paradoxně ve využívání našich standardů u samotných poskytovatelů zdravotní péče v porovnání s Evropou i světem poněkud zaostáváme.
Vlastně se nám nijak významně nedaří ani v dalším klíčovém sektoru, kterým je logistika. Využívání standardní logistické etikety je sice mírně na vzestupu, ale pokud jde o komplexnější implementaci standardů pro dosledovatelnost, máme jako lokální trh jistě značné rezervy. Přitom jde o oblast, kde do budoucna porostou požadavky na udržitelnost a snižování uhlíkové stopy, což bez efektivních a maximálně automatizovaných logistických procesů nelze dobře zvládnout.
Nejčastější a naprosto triviální chybou je, že firmy vnímají čárový kód jako „číslo“, které si musí koupit a umístit ho v podobě kódu na obal výrobku. Nic víc a nic méně. Ve skutečnosti jde o celkem komplexní proces, kdy by identifikace a značení produktů v celé šíři sortimentu mělo mít logiku, mělo by být navrženo tak, aby umožňovalo propojení interních procesů i napojení na externí komunikaci vůči obchodním partnerům. Pokud firma nemá dobře nastavenou správu svých dat nebo třeba jenom podcení kvalitu provedení kódu, standard sám o sobě nepřinese očekávané benefity.
Prevencí chyb je edukace! Naším úkolem je trpělivě a soustavně vysvětlovat, jak je potřeba se standardy pracovat. Snažíme se využívat všech dostupných komunikačních kanálů a nástrojů pro další vzdělávání uživatelů. Nabízíme různé služby a konzultační podporu pro všechny, kteří mají snahu využívat standardy GS1 v co nejširším rozsahu. Snažíme se být připraveni na výzvy, které před naše uživatele klade trh, technologický pokrok či legislativa. Dnes už také neplatí, že by se implementace standardů GS1 týkala jenom velkých nebo nadnárodních společností. Zejména s rozvojem e-commerce platforem je stále více opravdu malých firem, které se naučily se standardy pracovat, jsou schopny využívat EDI komunikaci, datový katalog, mají své produkty vypublikované v globálním registru a pilně se připravují na využívání 2D kódů. A z toho máme samozřejmě velkou radost! Tím nijak nesnižuji roli velkých hráčů, jelikož ti jsou a vždy budou lídry v prosazování plošné implementace a budování uživatelských komunit.
Já jsem jmenovala zdravotnictví hlavně proto, že to je sektor, kde bylo využívání 2D kódů zavedeno jako povinné. To je jisté specifikum. Ale jinak je potřeba říct, že potenciál 2D kódů, a teď myslím těch s podporou standardu GS1, je obrovský. Těžko bychom hledali průmyslové odvětví, kde bychom nebyli schopni nalézt pro ně uplatnění. Mají hned několik výhod, některé už jsem zmiňovala: jsou nenáročné na prostor, mohou nést více informací a díky standardu pro digitální link mohou propojit fyzický produkt s jeho digitálním dvojčetem kdekoliv na internetu. Pokud aktualizujete data uložená ve webovém prostředí, digitální link vám zajistí, že jednoduchým naskenováním stále stejného původního 2D kódu dostane spotřebitel aktualizovanou informaci. To dělá z 2D kódů s podporou standardu GS1 účinný nástroj pro sledování produktů v dodavatelském řetězci. To by mohlo být s úspěchem využito například pro chystané digitální pasy výrobků, které by měly být důležitým zdrojem důvěryhodných informací o celém životním cyklu vybraných produktů.
No právě proto, že potřebujeme, aby 2D kódy, které ponesou důvěryhodné a pro spotřebitele zaručené informace, byly bezpečné, globálně použitelné a byla zaručena kompatibilita dat napříč sektory a dodavatelskými řetězci. Jsou to stejné principy, které prosazujeme u všech ostatních standardů Systému GS1 a které stojí za jejich padesátiletou úspěšností.
Dobrá otázka, myslím na ni hodně často, protože jsem měla celé dětství vysněnou profesi. Chtěla jsem být lékařkou, jít ve stopách mého otce… Jenomže na konci základky jsem na vlastní kůži okusila realitu komunistického režimu, který dětem z rodinného zázemí, jako bylo to moje, neumožňoval studovat, natož vybírat si povolání podle vlastních představ. Nakonec jsem měla velké štěstí, že jsem směla nastoupit na střední ekonomickou školu a pokračovat ve studiu. Sen o medicíně se ale rozplynul, protože bylo jasné, že bez možnosti vystudovat gymnázium to nepůjde. Po této zkušenosti jsem si už ohledně plánů do budoucna nedělala žádné ambice. Nakonec jsem po maturitě dostala šanci jít na VŠE, na obor ekonomické informace a kontrola. To bylo tak trochu účetnictví, výpočetní technika, kalkulace a statistika a spousta marxismu-leninismu. Upřímně, celá studia jsem neměla představu, co bych mohla dělat. K profesi, kterou dělám dneska a která mě už 30 let opravdu baví, mě přivedla náhoda, za kterou jsem neskonale vděčná.
ředitelka, GS1 Czech Republic
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Po jejím absolvování pracovala 10 let jako matematik–analytik a IT specialista ve společnosti PORS Praha. Na počátku 90. let byla jedním z prvních odborníků, kteří měli v rámci česko-německé spolupráce možnost získat teoretické i praktické zkušenosti s elektronickou výměnou dat EDI. Tyto znalosti později uplatnila na pozici manažerky pro EDI komunikaci ve sdružení EAN Česká republika, kam nastoupila v roce 1995. Sdružení EAN Česká republika se později přejmenovalo na GS1 Czech Republic a Pavla Cihlářová je od roku 2006 jeho ředitelkou. Několik let působila v řídicím výboru GS1 in Europe. Na lokální i globální úrovni spolupracuje s řadou expertních skupin. Je členkou představenstva SOCR ČR.
