×
×

Polsko: Účinně proti chybné medikaci

Polsko: Účinně proti chybné medikaci

Napsal/a Lenka Martínková, Manažerka pro sektor zdravotnictví, GS1 Czech Republic, 20. 04. 2023. Kategorie: ,

Podle WHO umírá v důsledku medikačních chyb více než 160 000 obyvatel EU ročně. Kolosální problém – a tak malé povědomí o něm. Citlivé statistiky zveřejňuje jen několik států (např. Německo a Španělsko; 19 000 resp. 8 000 úmrtí ročně). V Polsku chyby eviduje a analyzuje pouhá polovina nemocnic. Některé se jim však snaží předejít. Jak? Implementací standardů GS1.

Chyby v medikaci jsou nežádoucí události spojené s podáváním léku, které mohou vést až k ohrožení pacienta. Přitom jim lze předcházet a významně je omezit. Mezi nejčastější pochybení patří nesprávné načasování podání léku, vynechání dávky, nesprávné dávkování a podání nesprávného léku. Součástí problému je také chybějící jednotná metodika sběru dat, tudíž nemožnost situaci přesně popsat a kvantifikovat.

Řada studií z různých částí světa však přináší alarmující výsledky. Dokument WHO z loňského roku uvádí, že škody způsobené nesprávným užitím léků představují více než polovinu celkových škod, kterým lze v lékařské péči zabránit. Roční náklady na tyto újmy studie v Evropě odhaduje na 4,5–21,8 mld. eur. Stejná studie uvádí, že 50–70 % těchto škod je možné předejít „komplexním systematickým přístupem k bezpečnosti pacientů“. Dokument organizace European Collaborative Action on Medication Errors and Traceability (ECAMET) ze stejného roku tvrdí, již konkrétněji, že digitalizace procesu medikace může snížit chybovost o 60 %.

 

očkování ilustrační obrázek

 

Ochránit pacienty a ušetřit

Problematikou chyb v medikaci se začalo zabývat i vedení Dětské fakultní nemocnice ve Varšavě. Management nemocnice se rozhodl jít cestou automatizace původně manuálních papírových procesů preskripce a administrace léků s využitím standardů GS1. Cílem projektu bylo zlepšit bezpečnost pacientů a minimalizovat chyby související s medikací. Účinnější kontrola měla zvýšit efektivitu procesů a optimalizovat neúměrně vysoké výdaje na léčivé prostředky.

 

Řešení medikačních chyb

Chyby v medikaci mohou být přičítány na vrub nepozornosti zdravotníků nebo mohou vyplývat z organizačních pochybení. Bez ohledu na příčiny chyb mohou být důsledky pro pacienty závažné až fatální. Rizika spojená s podáváním léků jsou při léčbě dětských pacientů obzvláště významná.

Odhaduje se, že v Polsku je nežádoucími účinky léků postiženo 2-14 % pacientů. Zdravotničtí odborníci však zdůrazňují, že data o závažných nežádoucích účincích léků jsou v Polsku značně podhodnocena, protože je nemocnice hlásí jen zřídka.

Sekundární oběti

Oběťmi chybné medikace nejsou pouze pacienti a jejich blízcí. V poslední době vychází stále více studií o fenoménu tzv. sekundárních obětí. Těmi jsou zdravotníci přímo či nepřímo zodpovědní za chybu v medikaci. Trpí často emocionální újmou a traumaty, která jim v krajním případě mohou zabránit ve výkonu povolání.

Co odhalil audit

Implementaci standardů GS1 ve varšavské nemocnici předcházela akreditace v systému Centra sledování kvality zdravotní péče v Polsku. Audit zjistil nedostatky ve vedení zdravotních záznamů pacientů, konkrétně v evidenci receptů na léky použité při jejich léčbě. Recepty byly vystavovány písemně na papíře, mimo klinický informační systém nemocnice.

Léky byly objednávány pod jinými názvy, na receptech chyběly podpisy lékařů nebo např. razítka s daty. Sestry, které recepty zpracovávaly, je musely vizuálně ověřit a zkontrolovat dostupnost léku na skladě. V případě nedostupnosti léku lékaře žádaly o úpravu receptu. Po odeslání objednávek sestry aktualizovaly zdravotní záznamy pacientů. Tento neefektivní postup byl náchylný k chybám. Kromě toho nebylo možné přesně aktualizovat stav skladových zásob a bezchybně přiřazovat podané léky k pacientům v jejich zdravotní dokumentaci.

Cíle projektu

  • Zvýšení bezpečnosti pacientů eliminací rizika medikačních chyb
  • Předepisování léků výhradně v rámci informačního systému
  • Identifikace osob zodpovědných za administraci léků, záznam času podání
  • Automatizace a reporting dílčích kroků při medikaci
  • Přiřazení nákladů spojených s podáváním léků ke konkrétnímu pacientovi
  • Zkrácení času vynaloženého zdravotnickým personálem

průměrný servisní čas grafEvidence podaných léků a nákladů na léčbu

Management se rozhodl pro elektronizaci procesů spojených s předepisováním léků. Zásadním požadavkem na nový systém byla automatizace ověřování a kontrola údajů na receptu a jejich propojení na data skenovaná z identifikačních náramků pacienta.

Systém měl automaticky zaevidovat podání léku do zdravotní dokumentace pacienta a dále také uložit informaci o finanční náročnosti léčby. Odstranění papírových receptů mělo zkrátit čas potřebný na samotnou preskripci a podání léku.

Vedení nemocnice se v rámci projektu rovněž rozhodlo přejít z interního značení léků k identifikaci pomocí standardu GS1, konkrétně k využívání GTIN a GS1 DataMatrix kódů. Tento záměr plně korespondoval s požadavky evropské protipadělkové směrnice.

 

Integrace IT systémů

Projektoví manažeři GS1 Poland ve spolupráci s poznaňským Institutem logistiky a skladování nejprve provedli analýzu stávající situace. Následně připravili procesní mapy, které se zaměřily na budoucí stav. Řešení zahrnovalo přechod z interních kódů k 2D kódům GS1 DataMatrix.

Výchozím bodem pro nový proces byla reorganizace předepisování léků. Zavedení elektronického předpisu umožnilo ověření 2D kódu GS1 DataMatrix na léku během přípravy dávky a na identifikačním náramku pacienta před jejím podáním. Nový proces vyžadoval integraci dvou IT systémů různých dodavatelů, proto byla tato fáze projektu časově náročná.

 

Hlavní výzvy

Personál nemocnice byl navyklý na staré postupy a papírové procesy. Dokonce vydával recepty ústně. Chyběla HW infrastruktura jako čtečky čárových kódů, mobilní přístupové body k IS a wi-fi pokrývající celá oddělení. Nemocnice označovala léky interními čárovými kódy a nevedla kompletní elektronické zdravotní záznamy pacientů. Během implementace zaměstnanci navíc čelili náporu pacientů nemocných covidem.

 

Nový proces

skenování štítku na zápěstí pacientaNemocnici se podařilo navrhnout spolehlivý proces zajišťující správnost medikace ověřením objednaných léků a totožnosti pacienta. Začíná předepsáním léku lékařem v informačním systému nemocnice následovaným potvrzením dostupnosti objednaných léků na oddělení nebo v centrální lékárně. Sestra poté přijímá objednávku v systému pro její vydání a lék připraví. Ověří jej naskenováním GTIN v kódu GS1 DataMatrix a zkontroluje totožnost pacienta naskenováním náramku. Proces uzavírá potvrzení podání léku a jeho automatická evidence v elektronických zdravotních záznamech.

Dále bylo nutné provést změny v HW infrastruktuře nemocnice. Na odděleních byly instalovány doplňkové wi-fi antény, aby mohl personál používat mobilní zařízení přímo u lůžek pacientů. Pro rozvážení léků začaly sestry používat vozíky vybavené snímači čárových kódů a tablety.

 

Výhody automatizovaného procesu

Automatizace procesu přispěla k úspoře času zdravotníků, který mohou nyní dále využít pro péči o pacienty. Spolehlivý systém preskripce léku ošetřujícímu personálu radikálně omezil potenciál pro chyby v medikaci. Tím mu dodává větší jistotu a chrání ho před zbytečným zdrojem stresu. Kromě toho mu významným způsobem šetří čas. Před zavedením nového procesu průměrný servisní čas činil 93 minut, po implementaci byl zkrácen na přibližně 17 minut, což představuje 81% úsporu.

Realizace projektu v průběhu pandemie SARS-CoV-2 odhalila další výhodu používání čárových kódů GS1 DataMatrix. Pilotní jednotka byla přeměněna na covidové oddělení. Pro omezení kontaktů zdravotnického personálu s izolovanými pacienty byly čárové kódy z pacientských náramků umístěny na dveře izolační místnosti. Personál, který převážel léky chodbou na vozíku, byl schopen dodat potřebné léky pacientům bez nutnosti vstupu na pokoj.

pediatrická fakultní nemocnice varšava

Pediatrická fakultní nemocnice Varšava

Počet lůžek: 500
Počet pacientů (2019): 126 019
Počet spotřebovaných léků (2019): 47 445