V novém díle naší obalové rubriky se zaměříme na obaly z plastu. Interview nám poskytl Jan Daňsa, country manager společnosti ALPLA ČR a člen Aliance pro podporu recyklace.
Co jsou hlavní milníky za dobu působení vaší společnosti na českém trhu?
Jsme výrobní a recyklační společnost zároveň. Na českém trhu působíme od roku 1992. V roce 1995 jsme se přestěhovali do areálu v Bystřici u Benešova, který jsme postupně rozvíjeli a dodnes zde vyrábíme. Zásadním milníkem bylo zahájení používání PCR (post-consumer recycling) materiálu, rPET. V ČR ho používáme více než deset let a jeho objem z celkové spotřeby přesahuje 22 %. Tento materiál prošel přes koncové zákazníky; tzv. PPR (post-production) materiál z průmyslových odvětví nezpracováváme.
Před třemi roky jsme dokončili projekt plné automatizace výroby a manipulace hotové produkce z výrobních linek do skladu. Příslušné kmenové zaměstnance jsme mohli dedikovat na odbornější práci. Personál jsme nekrátili, ale využili jsme ho pro rozšíření výroby.
Jak vypadá vaše výrobní portfolio?
Společnost ALPLA byla založena v roce 1955 v Rakousku. Dnes je to celosvětová jednička ve výrobě plastových obalů, ale pořád rodinná firma, kterou vede vnuk zakladatele. Celosvětově máme více než 23 tisíc zaměstnanců a 196 závodů ve 48 zemích.
Z nich je 68 závodů tzv. inhouse, kdy naše zařízení provozujeme přímo v závodu zákazníků: naši zaměstnanci obsluhují vyfukovačky a z dovezených preforem u nich vyrábějí láhve. Především pro výrobce kosmetiky. V nápojářství je tento koncept rozšířený méně; většina výrobců má vlastní vyfukovací stroje a dodáváme jim preformy. Česká pobočka spadá do regionu střední a východní Evropy s celkem 18 závody. V bystřickém závodu provozujeme čtyři typy výrobních technologií. První je výroba zmíněných preforem, meziproduktů před výrobou PET láhví, vstřikováním.
Druhým programem je výroba hotových PET láhví vyfukováním. Třetí technologii představuje tzv. je extrusion blow molding, což je produkce láhví z vysokohustotního polyethylenu HDPE. Čtvrtou technologií je vstřikování láhví a výroba víček z polypropylenu.
Kolik se vyrobí v tuzemské pobočce?
Ročně vyrobíme jednu a půl miliardy produktů včetně preforem láhví. Většina produkce v ČR směřuje do nápojového průmyslu, ovšem v různých zemích je tomu jinak. Záleží na tom, jaký průmysl v té které zemi dominuje. Např. v Polsku je to výroba drogerie. Z hlediska nápojového trhu máme v ČR přibližně 60% podíl na trhu. Vedle zákazníků z nápojového průmyslu a kosmetiky dodáváme i do obecného potravinářského průmyslu, především společnostem zpracovávajícím mléko.
Které jsou hlavní trendy v plastových obalech?
Obecný trend spočívá ve snižování hmotnosti. Za posledních dvacet let se gramáž u nápojářského obalu snížila o 40 % a průměrná hmotnost se pohybuje kolem 25 g. Panuje tlak na recyklovatelnost jednotlivých materiálů pod heslem „Design for recycling“. Zatímco dříve se při návrhu obalu uvažovalo výhradně o jeho funkčnosti a zákaznickém komfortu, dnes zohledňujeme nové požadavky, jako je materiálová redukce, snižování odpadu a opakovatelná použitelnost.
Již na samém začátku se zákazníkem vyhodnocujeme řadu parametrů – materiálové složení, barevnost, použitá aditiva atd. Velmi nám pomáhají tzv. LCA analýzy. Life Cycle Assessment rozbory řeší vhodnost různých materiálů a obalových řešení u konkrétního produktu. Všechny naše inovace jsou podloženy podobným druhem analýz a primárně usilujeme o snižování hmotnosti či hledání jiných variant při zachování všech funkcí.
Můžete uvést některou z inovací?
Například nové refilly pro kosmetický průmysl. Místo plastového sáčku, který nedrží tvar a v regálu se bortí, nabízíme stabilní láhve, které se po vyprázdnění dají srolovat. Při svozu a recyklaci zabírají méně místa, a gramáž refillového obalu je přitom velmi nízká. Trendem jsou co možná nejnižší víčka. Týká se to obalů z HDPE pro kosmetiku, ale také řešení pro nápoje. Snižuje se výška hrdel láhví; u jednoho produktu jsme se zákazníkem dosáhli úspory 1,5 g, což odpovídá až 8 % hmotnosti při zachování požadovaných vlastností na obal.
Jaké je postavení plastu mezi ostatními materiály?
Podíl plastových obalů je naprosto dominantní. A to díky vlastnostem, kvůli kterým vznikl a začal se používat: nízká hmotnost, odolnost, relativně snadná zpracovatelnost a recyklovatelnost. S přibývající dobou se ukazuje, že podle LCA analýz je dopad plastů na životní prostředí v některých segmentech v porovnání s jinými obaly mnohem menší. Např. ze srovnání PET pro nápoje a jednorázové skleněné láhve výrazně lépe vychází plast. Jedna z hlavních výhod plastového obalu spočívá v tom, že není kompozitní. Jednodruhový materiál se velmi snadno recykluje. I když se kompozitní materiály také dají znova využít, náklady na jejich recyklaci mohou být neúměrně vysoké.
Kam míří iniciativa Replastuj?
Jde především o osvětovou aktivitu. Snažíme se informovat, jak správně nakládat s plasty a také rozptýlit mnohé mylné představy, které jsou s plasty spojené. K tomu nám pomáhají fakta a vědecké studie. Od roku 2021 se na platformě Replastuj.cz snažíme otevírat diskuzi v široké i odborné veřejnosti, podílíme se na přípravě metodických materiálů pro učitele základních a středních škol. Jak bylo řečeno, zavádějících mýtů o plastech ve společnosti existuje mnoho.
Čemu nevěřit?
Vyvracíme osm nejrozšířenějších mýtů. Podle jednoho z nejčastějších většina obalového odpadu pochází z plastu. Pravda je, že plastové obaly v Evropě představují 19 % odpadu, 41 procent připadá na papír a karton, 18 % tvoří sklo a 19 % dřevo. Mezi lidmi dále panuje zažitá představa o tom, že plastové obaly stojí za vysokou spotřebou ropy. Ve skutečnosti výroba plastů spotřebovává pouhá čtyři procenta z globální těžby ropy. Z toho na obaly vychází 35 %, což odpovídá pouhému 1,5 % z celkové spotřeby této suroviny. Na dopravu lidstvo využívá 45 procent ropy, výroba tepla a energie spotřebovává 42 %.
Jaký podíl plastů se recykluje?
Třetím nejběžnějším mýtem je tvrzení, že většina plastových obalů končí na skládce. Zde však došlo za posledních patnáct let k obrovskému posunu. V roce 2006 v Evropě končila na skládkách opravdu většina z 25 mil. tun plastového odpadu. Recyklovalo se pouze 20 %. Dnes již recyklujeme 50 % a na skládkách končí zhruba 33 %, přičemž tento poměr se dále vylepšuje ve prospěch recyklace.
Zabýváte se chemickou recyklací spočívající v rozkládání na základní uhlovodíky nebo monomery?
Možnosti chemické recyklace monitorujeme a v této oblasti řešíme několik projektů. Avšak soustředíme se hlavně na recyklaci mechanickou. Po světě budujeme síť recyklačních závodů. Ročně globálně produkujeme 300 000 tun recyklovaného plastu a naším cílem do roku 2025 je zdvojnásobení tohoto objemu. Chemická recyklace stále představuje poměrně nákladnou variantu, což brání jejímu masivnímu rozšíření, i když v některých segmentech se začíná prosazovat.
Vaše společnost se loni stala členem aliance pro podporu recyklace. Co si od členství slibujete?
Na českém trhu funguje řada různých iniciativ a aktivit. Paradoxně příliš mnoho. Avšak v případě aliance, vzhledem k portfoliu firem, které se do ní zapojily – od obchodních řetězců přes výrobce až po recyklátory – je reprezentativnost zastoupení trhu a celého supply chainu vysoká. Díky tomu máme funkční platformu pro výměnu zkušeností, kde se dá dobře diskutovat o různých problémech, kterým jednotlivé segmenty čelí. Dají se tam konzultovat různé kroky s možnými dopady na celý supply chain a můžeme o nich debatovat, než jsou zavedeny. Tím se dá zabránit negativním dopadům plánovaných opatření na celý trh.
Hovoří se o zálohování PET láhví a plechovek. Jak vnímáte návrh nové legislativy?
Zálohový systém vítáme. Máme s ním dobré zkušenosti z jiných zemí, jako např. ze Slovenska, kde zajišťuje větší dostupnost materiálu pro opětovné zpracování. Zálohový systém v průměru zvyšuje využití použitého PET o 10 %. Proto jsme již před časem podpořili iniciativu největších tuzemských výrobců nealkoholických nápojů a piva Zálohujme. Navrhovanou legislativu sledujeme.
Liší se navrhovaný systém zálohování například od toho slovenského?
Vnímáme několik odchylek od systému zavedeného na Slovensku. Podle návrhu zákona by měly tuzemské recyklační společnosti přispívat obcím na svoz, což u našich sousedů neplatí. Český zákon nezohledňuje přednostní právo výrobců k nákupu materiálu. To by mohlo negativně ovlivnit princip výroby „bottle to bottle“, který je cílem firem našeho typu, tedy ideálně každou vyrobenou láhev recyklovat. Podle našich informací však tento bod zákonodárci diskutují. Posledním sporným momentem je zvažovaná povinnost správce zálohového systému využívat existující kapacity. Není zcela jasné, zda bude muset využívat výhradně je bez možnosti budovat vlastní třídicí zařízení. To by mohlo znamenat bariéru v rozvoji recyklace.