×
×

Zdravotnictví: závod efektivity a udržitelnosti

Zdravotnictví: závod efektivity a udržitelnosti

Napsal/a Lenka Vondrová, manažerka pro sektor zdravotnictví, GS1 Czech Republic, 25. 04. 2025. Kategorie: , , ,

Efektivita a udržitelnost. Oba pojmy slýcháme téměř denně, samozřejmě i ve zdravotnictví. Dva soupeři na stejném bitevním poli? Ano i ne.

Efektivita ve zdravotnictví obvykle znamená poskytování zdravotní péče co nejrychleji, s co nejnižšími náklady a s co nejlepšími výsledky s ohledem na zdraví a bezpečnost pacienta. Udržitelnost na druhé straně zahrnuje širší pohled na dlouhodobé environmentální, sociální a ekonomické dopady chodu nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení.

Udržitelnost přichází i do nemocnic

Historicky bylo zdravotnictví z mnoha regulací týkajících se udržitelnosti vyjmuto. Toto se ale v současné době zásadně mění. Nové předpisy, zejména ty s hlavičkou Evropské unie, představují pro sektor zdravotnictví výzvy v udržování kvality dat a procesů. Důraz je kladen na podávání zpráv o udržitelnosti vycházející z nařízení CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), jež dává za povinnost publikovat každoroční nefinanční zprávu o dopadech fungování podniku nebo společnosti a životní prostředí a společnost. Dále můžeme jmenovat nařízení PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation) týkající se minimalizace jednorázových obalů.

Nelze opomenout nařízení o zdravotnických prostředcích MDR a IVDR regulující značení kvůli následné vysledovatelnosti zdravotnických prostředků s pomocí UDI (Unique Device Identification). Tuto identifikaci můžeme na základě strukturovaných dat ve standardizovaném formátu na obalu nebo přímo na zdravotnickém prostředku použít mj. pro potřeby udržitelnosti. Jak? Například omezením plýtvání díky chytřejšímu řízení zásob a včasnou spotřebou produktů.

Přístup k udržitelnosti se ve zdravotnictví mění. Důkazem je mj. výstup iniciativy OSN pro udržitelnost UN Global Compact, tzv. Stocktake Health Report z roku 2023. Podle něj 85 % ředitelů nemocnic podporuje důsledné vykazování udržitelnosti v souladu s legislativou a zveřejněnými standardy. U vedoucích pracovníků ostatních veřejných a komerčních institucí tento podíl činí jen 76 %.

Z jakých prvků se „molekula udržitelnosti“ skládá, aby fungovala jako stabilní celek? Prvním je dopad na životní prostředí. Podle studie Health Care Without Harm (2021) je 71 % uhlíkové stopy ve zdravotnictví způsobeno neefektivním logistickým řetězcem. Nezanedbatelný je také dopad v místě poskytování péče. GS1 UK v roce 2023 vypočítala, že až 95 % medicinálních anestetických plynů používaných při operacích uniká do ovzduší, a tedy pouze 5 % je metabolicky zpracováno pacientem. Uvolnění takového objemu plynů přispívá 15–20 % k uhlíkové stopě operačních sálů. K dosažení cílů udržitelnosti je nevyhnutelné zefektivnit zásobování se sjednocenými dodávkami pro všechna oddělení. Dále zvážit alternativní zdroje tepla pro nemocniční objekty, zdokonalit recyklaci obalů, vylepšit hospodaření s vodou. A v neposlední řadě omezit plýtvání potravinami v nemocničních kuchyních a souvisejících provozech.

ESG témata

A co sociální odpovědnost? Zdraví a bezpečnost pacienta jsou často skloňované pojmy.  Nezapomínejme však ani na zdraví a bezpečnost zaměstnanců, jejich vzdělávání a rovné podmínky. Do této oblasti spadá i fenomén tzv. sekundárních obětí. Tedy zdravotnického personálu přímo či nepřímo zapojeného například do nežádoucích událostí spojených s medikací, který může utrpět vážnou emocionální újmu. A v krajním případě opustit zdravotnictví. Tím, že standardizace pomáhá snížit chyby lidského faktoru, přináší zlepšení i v této situaci. Do třetice ekonomická udržitelnost. Bez efektivního řízení a správy v rukou vedení nemocnice bychom těžko hledali udržitelné financování zvolených strategií, řízení krizových situací a vyhodnocení souvisejících rizik. Spojovacím prvkem všech tří rovin – sociální, environmentální a ekonomické – jsou jednoznačně data, která poskytují možnost analýzy a vyhodnocení. Bez nich není možné posouzení změn a revize přístupu k pacientům, zaměstnancům, životnímu prostředí, úsporám a dotčeným procesům.

Klinická data

Z pohledu pacienta se můžeme zaměřit na dvě relevantní skupiny dat. První z nich jsou klinická data, u nichž pacient hraje hlavní roli. Jedná se o jeho osobní citlivé údaje typu EHR (Electronic Health Record) nebo EMR (Electronic Medical Record), které by měly být bezpečně sdíleny a „cestovat“ zdravotnickým systémem s pacientem výhradně v rámci standardů pro digitální formát a výměnu dat, vytvořených pro tento účel. Jako významná autorita v tomto procesu vystupuje platforma Joint Initiative Council (JIC). Organizace se zasazuje o vývoj klinických standardů, které jsou základem pro digitální transformaci zdravotnictví. Role dat a jejich efektivní výměny je pro digitalizaci klíčová, proto se v JIC dlouhodobě angažuje také GS1 Healthcare.

Data bez vztahu k pacientovi

GTIN (dříve EAN), sériové číslo a číslo šarže, datum výroby a exspirace; všechny tyto údaje jsou součástí dat o zdravotnických prostředcích a léčivých přípravcích. Řadíme je do druhé, tzv.  produktové skupiny neméně důležitých „neklinických“ informací. Tedy dat bez přímé vazby na pacienta. Zde pro nás může být inspirací jednoznačně maloobchod, ve kterém GS1 globálně působí přes půl století a na českém trhu více než čtyřicet let. Data o produktech jsou automaticky sdílena a aktualizována v režimu machine-to-machine.

Výsledkem jsou plynulé a bezchybné procesy order-to-cash, tj. procesy od objednávky po fakturaci a platbu. Informační systémy v nemocnicích bohužel dosud běžně fungují izolovaně. Tzn. pouze na úrovni jednotlivých oddělení a bez využití kompletních produktových dat. Tím je znemožněno přenášení informací vázaných na konkrétní produkt v rámci jeho životního cyklu a cesty zdravotnickým zařízením. Nemocnice dokonce často nedisponují základními logistickými informacemi, jako je velikost balení. Jedinečná identifikace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků podle výše zmíněné evropské legislativy je v daném kontextu mimořádně přínosná.

V kombinaci s implementací systému řízení skladových zásob pomáhá redukovat prostředky vázané v nadměrných zásobách, zefektivňuje procesy objednávání a doplňování. Personál má okamžitý přehled o hierarchii balení, která snadno zaskladní, aniž by musel ověřovat jejich obsah. Disponuje přesnou informací o skladových zásobách včetně stavu prostředků s blížící se exspirací.

Bez standardů to nejde

Efektivní řízení skladových zásob není možné bez automatického načtení dat z datových nosičů v kombinaci s dostupnými kmenovými daty uloženými v nemocničních systémech ve standardech GS1, jako GTIN, GLN a GSRN (globální relační číslo poskytovatele / příjemce služeb zakódovaného do 2D kódu GS1 DataMatrix na visačce zdravotníka nebo náramku pacienta). Zdravotnický personál může s využitím standardů GS1 věnovat více času kvalitní péči o pacienty a méně času administrativním činnostem.

Udržitelnost a efektivita se doplňují

Udržitelnost ve zdravotnictví znamená zajištění dostupné, kvalitní a efektivní zdravotní péče, která současně minimalizuje negativní dopady na životní prostředí a efektivně využívá zdroje. Zahrnuje optimalizaci procesů, energetické úspory, recyklaci a dlouhodobé plánování pro ochranu zdraví současných i budoucích generací. Nezbytným předpokladem jsou kvalitní strukturovaná data.

Zde může GS1 díky svým standardům a řešením poskytnout plnou podporu. Vše ostatní je již na naší osobní odpovědnosti. Na závěr dodejme, že rivalita ve vztahu udržitelnosti a efektivity je žádoucí. Působí jako hnací motor k neustálému zlepšování.