Každý čárový kód se skládá z tmavých čar a světlých mezer o přesně definovaných rozměrech. Dekódují ho snímače, jejichž čtečky vyzařují červené světlo nejčastěji o vlnové délce 670 nm. Čtečkou vyslaný paprsek je pohlcován tmavými čárami a odrážen světlými mezerami čárového kódu. Po odrazu je přijatý paprsek přeměňován v elektrické signály, které svou délkou odpovídají šířce jednotlivých čar a mezer. Dekodér snímače tyto signály porovnává s uloženými algoritmy, jež popisují strukturu jednotlivých znaků, a je vyhledávána shoda. Pokud je shoda nalezena, jsou znaky v čárovém kódu dekódovány a mohou být dále zpracovány – např. poslány do připojeného počítače. Ke snímání čárových kódů je určena i modernější generace snímačů - kamerové imagery, kterými jsou vybaveny také mobilní telefony.
Každý znak symbolu, ať numerický, alfanumerický či pomocný, je zaznamenán v čárovém kódu s využitím přesně stanovených sekvencí šířek čar a mezer. Všechny druhy čárových kódů mají určenou konkrétní skladbu, tj. počet a šíři čar a mezer pro jednotlivé znaky.
×