Pasy by měly umožnit rychlé ověřování souladu výrobků s pravidly nastavenými legislativou EU, zvýšit informovanost spotřebitelů a podpořit cirkulární ekonomiku tím, že se zpřístupní informace o složení výrobků, o použitých vstupních surovinách, o výrobních procesech, ale i o předpokládané životnosti výrobku, jeho opravitelnosti nebo možnostech renovace či recyklace až po konečný způsob likvidace.
Legislativní rámec: co je platné dnes
Nařízení ESPR (EU 2024/1781)
Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků stanoví, že výrobky, které spadají do kategorií podléhajících regulaci lze uvést na trh EU jen tehdy, je-li k dispozici jejich digitální pas, v souladu s pravidly Komise přijatými v přenesené pravomoci. Tato pravidla budou definovat, co přesně má digitální pas obsahovat, jaké datové nosiče a identifikátory bude možno využívat. Definována by měla být i úroveň, resp. hierarchie balení, ke které se budou data sbírat a ukládat, zda to bude konkrétní kus nebo model výrobku. Stanovena bude také povinnost, kdo a jak bude data publikovat, aktualizovat a jak dlouho budou data v systému DPP uchovávána. Součástí systému DPP budou i základní principy interoperability, bezpečnosti, integrity údajů a přístupových práv pro různé aktéry hodnotového řetězce.
Doplnění do jiných právních aktů
S obdobnými požadavky na sběr dat a sledovatelnost budou přicházet další evropské předpisy, základní principy budou mít dopad do některých sektorově specifických nařízení (např. o stavebních výrobcích), které definují rozsah informací a technickou strukturu DPP pro konkrétní typy výrobků.
Jakých kategorií výrobků se to bude týkat?
Digitální pasy nebudou uplatněny plošně najednou – EU plánuje postupný, sektorový roll-out s prioritou produktů s vysokým environmentálním dopadem. Nejnovější projekce a návrhy harmonogramu zahrnují:
Baterie a akumulátory – první povinnosti od roku 2027 (podle zvláštních pravidel baterií).
Textil a obuv – očekávané delegované akty v roce 2026 s přechodnou lhůtou kolem 18 měsíců.
Elektronika a ICT zařízení – u tohoto segmentu bude důraz kladen na data o materiálovém složení, životnosti, opravitelnosti nebo dostupnosti náhradních dílů apod.
Kovy (ocel, hliník) – začátek implementace: 2026–2027.
Další kategorie v závislosti na plánovaných delegovaných aktech – např. nábytek, pneumatiky, stavební materiály v následujících letech. Tento postup znamená, že obecná povinnost DPP je rámcová už nyní, ale konkrétní požadavky a termíny stanoví Komise v navazujících delegovaných aktech.
Co musí digitální pas obsahovat a jak funguje infrastruktura?
Obsah a úroveň dat
Digitální pas výrobku bude obsahovat komplexní údaje, které mohou zahrnovat (v závislosti na kategorii): identifikaci výrobku (model, sériové číslo nebo individuální identifikátor), materiálové složení a komponenty, informace o shodě s předpisy EU a prohlášení o vlastnostech, pokyny k používání, opravám a údržbě, údaje o životnosti, recyklovatelnosti a environmentálním dopadu, kontaktní údaje výrobců a ekonomických subjektů.
Datové nosiče, skupiny a přístupová práva
DPP musí být propojen s trvalým jedinečným identifikátorem výrobku a zpřístupněn prostřednictvím datového nosiče, jako je QR kód, RFID nebo jiný nosič, připojený k výrobku nebo jeho dokumentaci. Data musí být: strojově čitelná a interoperabilní, strukturovaná a přenositelná, přístupná podle definovaných rolí (spotřebitelé, dozorce trhu, recyklační firmy, obchodní partneři atd.).
Technická infrastruktura
Zavedení DPP vyžaduje robustní datovou infrastrukturu: centrální a federované registry produktových dat, řešení pro správu identifikátorů a přístupových práv, platformy pro datovou výměnu (např. otevřené API) a integraci se stávajícími systémy řízení dat o výrobcích (PIM, PLM, ERP).
Standardizační aktivity, jako je projekt GS1 pro podporu DPP ready řešení, usilují o harmonizaci identifikátorů a formátů dat tak, aby bylo možné lépe sdílet informace mezi dodavateli, distributory a regulátory.
Jak se mají průmyslové sektory připravit?
Aby průmysl zvládl přechod bez chaosu a rizika nedodržení požadavků, je třeba strategické plánování a technická příprava v několika klíčových oblastech:
A. Audit dodržování právních předpisů
Identifikovat výrobky ve výrobním portfoliu, které budou v prvních vlnách DPP. Prověřit stávající povinnosti ekodesignu, bezpečnosti výrobků a ESG reportingu. Sledovat delegované akty Komise pro konkrétní požadavky na data a formát jednotlivých pasů.
B. Datová architektura a digitalizace
Zavést nebo upravit PIM/PLM systémy tak, aby zvládaly strukturovaná data potřebná pro DPP.
Navrhnout datové toky od interních zdrojů přes dodavatele až po finální QR kód na výrobku, který data ponese. Zajistit kvalitu dat – validní, úplné, aktuální a auditovatelné informace.
C. Identifikace a standardizace
Implementovat standardy GS1, ISO/IEC 15459 pro identifikaci a interoperabilitu. Definovat společné slovníky dat, přesný popis produktových atributů a jednotné klasifikace.
D. IT a bezpečnostní architektura
Navrhnout bezpečný systém správy dat s ověřováním, autorizací a auditní stopou. Zajistit ochranu integrity dat proti neoprávněným změnám. Plánovat škálovatelnou infrastrukturu (cloud / hybridní řešení) pro hostování a sdílení pasů.
E. Firemní procesy a governance
Začlenit DPP do interních procesů (vývoj, výroba, logistika, servis).
Vytvořit governance model odpovědnosti za DPP v rámci firmy.
F. Vzdělávání a změna kultury
Školit týmy o významu DPP pro udržitelnost, prodej i dodržení legislativy. Komunikovat s dodavateli a obchodními partnery o datových požadavcích a integraci systémů.
Výhody a strategický dopad
I když DPP představuje významné transformační nároky, nabízí i strategické výhody:
lehkou prověřitelnost souladu a rychlejší průchod trhem, vyšší důvěru zákazníků díky transparentním informacím, podporu oběhového hospodářství a ESG ambicí, lepší řízení a správu dat v rámci výrobních operací.
Firmy, které se připraví včas, mohou DPP využít jako konkurenční výhodu, nikoli jen jako regulatorní nutnost.
Závěrem
Digitální pasy výrobků jsou jedním z nejzásadnějších kroků EU k digitalizaci produktových toků a podpoře cirkulární ekonomiky. Jedná se o komplexní a postupně implementovaný systém, který vyžaduje multidisciplinární přípravu – od právní a datové architektury až po firemní řízení a IT infrastrukturu. Průmysl musí aktivně sledovat legislativní vývoj, implementovat standardy a budovat robustní digitální systémy, aby zajistil právní shodu s požadavky regulace, efektivní integraci do stávajících procesů a strategické využití DPP pro udržitelný růst.
Digitální pasy výrobků bezpochyby odemknou celou řadu příležitostí jak pro průmysl a globální obchod, tak i pro spotřebitele. Skutečnost, že informace o ekologické stopě konkrétního produktu budou díky DPP dostupné v celém dodavatelském řetězci, do budoucna ovlivní výrobní procesy od samotného počátku. S velkou pravděpodobností se výrobci budou soustředit na výběr materiálů, u kterých bude možné doložit jejich původ a které budou prokazatelně recyklovatelné. Z této skutečnosti budou benefitovat spotřebitelé i celá společnost. Budou vznikat nové firmy, které budou poskytovat služby přímo spojené s cirkulární ekonomikou, ať už v oblasti posuzování kvality výrobních procesů, certifikací, směrem ke službám v oblasti oprav, recyklace nebo likvidace. I tato nově se rozvíjející část ekonomiky bude potřebovat kvalitní, důvěryhodná, strukturovaná data nejenom pro zvládnutí svých byznysových potřeb, ale také pro účely vykazování vůči kontrolním orgánům. V neposlední řadě i pro informovanost laické veřejnosti.
Systém digitálních pasů výrobků bude také účinným nástrojem boje proti padělkům, který bude k dispozici spotřebitelům i obchodním partnerům. Data budou snadno dostupná díky standardním 2D kódům s podporou GS1 Digitálního linku. Zatím nejsou dořešeny všechny detaily technologické infrastruktury potřebné pro tak robustní systém, jakým by měly produktové pasy být. Konečná podoba pasů bude ovlivněna i přístupem jednotlivých členských států EU, které budou mít možnost se vyjádřit formou delegovaných aktů. S ohledem na rozsah celého ekosystému DPP mohou i minimální úpravy vstupních parametrů znamenat výrazné změny ve finálním nastavení systému.
