×
×

Obaly budoucnosti

Obaly budoucnosti

Napsal/a Mikuláš Černý, šéfredaktor, 25. 04. 2025. Kategorie:

Jsou plně recyklovatelné, umějí samy likvidovat bakterie, hlídají čerstvost potravin. Nebo mluví s nevidomými zákazníky. Obalová řešení, dříve možná jen ve sci-fi knížkách, jsou zde. Pojďme se podívat na nejtrendovější z nich.

Než se vydáme do světa za překvapivými obalovými koncepty, projděme si trochu teorie. Pomůže nám udělat si představu o tom, co nejvíce ovlivňuje blízkou budoucnost obalového průmyslu. A odhadnout, jaké budou ony obaly budoucnosti.

Autoři různých studií o obalech nové generace se ve svých predikcích trendů víceméně shodují. Vývoj obalových řešení podle nich ovlivňují tři základní faktory: spotřebitelské preference, technologický pokrok a regulace. Podle analytiků společnosti Packaging Gateway budou v obalovém průmyslu nadále hrát prim ekologicky šetrné koncepty. Vzhledem k tomu, že spotřebitelé a regulační orgány stále více požadují zelená řešení, obalářské společnosti se silněji orientují na udržitelné materiály a inovace pro snižování množství nerecyklovatelného odpadu. I proto posiluje využívání biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů. Trendem číslo dvě jsou chytrá, nebo chcete-li propojená“ balení. Inteligentní obalová řešení využívající QR kódy nebo NFC tagy nabízejí spotřebitelům interaktivní zážitky a poskytují informace o produktech, čímž zvyšují jejich zapojení. Pod daný trend spadá i stále častější integrování nejrůznějších senzorů do obalů. Nejčastěji indikátorů čerstvosti potravinářských produktů, které spotřebitele informují o kvalitě produktů v reálném čase.

Výrazným fenoménem je posun k minimalistickému designu obalů se zaměřením na jednoduchost a funkčnost. Tento přístup je nejen v souladu s moderními estetickými preferencemi, ale také snižuje spotřebu materiálu, což opět podporuje udržitelnost.

Práci konstrukčních obalových studií výrazně ovlivňuje také snaha o dodržování různých předpisů. Přísné legislativní akty o snižování množství odpadu přijímané v mnoha světových regionech nutí celý sektor inovovat. Předpisy jsou současně mocným impulsem pro rozvoj vědeckých disciplín zabývajících se materiály. Do hry vstupuje také silný důraz na zdravý životní styl spotřebitelů a jejich celkový „well-being“, tedy duševní a fyzickou pohodu. Praktický důsledek: menší porce a tím i menší obaly, nové formáty balení a na nich co nejvíce informací o produktu.

Žádné, nebo vícecestné?

Jak se popsané trendy promítají do obalářské praxe? Začněme důrazem na udržitelnost.  Nejudržitelnějším obalem je žádný obal. Zatímco z našeho trhu se síť bezobalových prodejen, kde si zákazníci odměřovali produkty domácí chemie a potraviny do vlastních nádob určených pro opakované použití, prakticky stáhla, v západní Evropě si tento koncept nachází stále více příznivců. V německých prodejnách společnosti REWE a drogeriích dm drogerie markt se rozšiřují sekce, kde si zákazníci vybírají ze sortimentu sypkých potravinářských produktů, které si odnášejí v zálohovaných kapslích českého výrobce Miwa. Ale i z našeho trhu máme příklady nasazení vícecestných obalů. Používá je například e-shop operátora T-Mobile nebo původně finský startup WOLT, který ve vratných REkrabičkách stejnojmenné brněnské firmy doručuje jídlo.

Kombinované materiály nežádoucí

V drtivé většině nákupních scénářů se vícecestné obaly samozřejmě použít nedají. A tak se obaloví designéři snaží co nejvíce redukovat nerecyklovatelné složky v kombinovaných řešeních nebo je nahradit materiály rozložitelnými v přírodě. Druhou cestou se vydala například společnost Mondi s produktovou linií Functional Barrier Papers. Ta obsahuje recyklovatelné papíry s vysokým stupněm ochrany proti vodní páře a nízkou prostupností minerálních olejů či kyslíku, přičemž v těchto parametrech dosahují vlastností plastů! Proto nacházejí uplatnění v potravinářském průmyslu, zejména v segmentu mražených potravin a čokolád, a mají potenciál významně snížit podíl použitých plastů v FMCG. Kromě bariérových funkcí papír „umí“ také tepelně izolační. A to je velká šance, jak omezit kombinované obaly představující významnou zátěž pro životní prostředí.

Podle studie evropské asociace výrobců obalů z hladké a vlnité lepenky Pro Carton z roku 2022 spotřebitelé dávají přednost recyklovatelným obalům a 85 % respondentů za hlavní faktor udržitelnosti obalových řešení považuje jejich snadnou recyklovatelnost. S tímto požadavkem jsou však široce rozšířené kombinované obaly (řešení využívající např. vlnitou lepenku a hliníkovou folii) v rozporu. Mnohé společnosti se proto snaží nahradit hliníkové nebo PU komponenty recyklovatelnými alternativami z papíru. Sem patří i společnost RAJA, která začala vyrábět papírovou termovložku chránící teplotně senzitivní produkty z kategorie čerstvých potravin a mraženého sortimentu. Poptávají ji především firmy z e-commerce a rozvážkové gastroslužby.

Ovoce bez etiket

K udržitelnosti na závěr dvě perličky. Připomeňme, že základní funkcí obalu je chránit výrobek a informovat. Má-li produkt svůj spolehlivý ochranný obal už od přírody a další vrstvy materiálu jsou de facto zbytečné, co jen vyřešit pouze informační, případně marketingovou úlohu obalu? Tuto otázku si položili v Tescu ve Velké Británii, když hledali řešení, jak uspořit na embaláži některého ovoce. Typicky avokádo má natolik houževnatou kůru, že vlastně další obal nepotřebuje, a platí to i pro některé citrusy a další plody. Proto začali hned v 250 prodejnách laserem gravírovat texty přímo do povrchu plodu, přičemž dosáhli rychlosti 0.25 sekundy na kus ovoce. Ambicí projektu je ušetřit milion plastových etiket ročně.

Podobné řešení se objevilo v Austrálii, kde společnost Antares Vision ověřuje možnosti laserového vypalování textů a QR kódů na jablka a citrusy pro australský maloobchod. S druhou udržitelnou „vychytávkou“ ohromili zákazníky v Japonsku. On-line supermarket Azechi Foods začal do balíků pro své zákazníky místo neekologických polystyrenových vloček jako výplňový materiál dávat – malé sáčky s popcornem!

Senzory a bioaktivní materiály

Z úvodního přehledu trendů se dále podívejme na inteligentní balení. Do nich se stále častěji integrují senzory kontrolující například čerstvost nebo evidující nežádoucí otřesy např. u citlivých produktů specializované elektrotechniky (a informace o nich dokonce vysílat přes RFID tagy). Na tomto poli se rodí mnoho inovací. Chytré etikety hongkongské firmy Zengxtag v sobě mají senzory, které jsou schopné detekovat biogenní aminy, tj. látky, které vznikají rozkladem proteinů. Etiketa reaguje na přítomnost degradované bílkoviny a spotřebitele varuje změnou barvy ze zelené na oranžovou. Pomáhá tak vyloučit riziko otravy zkaženými potravinami zejména v teplejších oblastech planety, kde byť jen krátké narušení režimu teplotně kontrolované logistiky hlavně u masa a mořských plodů může vést ke zrychlenému znehodnocení produktu.

Obal také dokáže prodloužit dobu spotřeby! Příkladem může být patent chilské společnosti Copperprotek LifeSpan. Ta na základě poznatku, že určité kovy, jako např. koloidní stříbro nebo měď, zpomalují proces degradace potravin, vyvinula fólii s obsahem mikrogranulátu z bioaktivní mědi. Použití materiálu s biocidním účinkem brání kontaminaci produktů mikroorganismy, tím, že je jednoduše zabíjí, a tak prodlužuje trvanlivost čerstvého masa a uzených produktů přibližně o měsíc. Daná technologie přitom dokáže odolat přerušení teplotního řetězce vzniklému např. poruchami chladicích systémů. Biocidní vlastnosti nemají pouze kovy. Existuje celá řada látek rostlinného původu, které také dokáží chránit potraviny. Tak například vznikla antimikrobiální balicí fólie určená pro balení sýrů, vyrobená s využitím extraktu z řeřichy seté, která dokáže zachovat produkty čerstvé až o čtyři týdny déle. Antioxidační a antimikrobiologický efekt mají též výtažky ze sójových bobů, máku a dalších rostlin a mnohé firmy je intenzivně zkoumají. Je pravděpodobné, že brzy budou masivně využívány zejména v teplejších regionech planety.

Obaly a kódy na pomoc nevidomým

Well-being můžeme chápat i v širším smyslu lepší kvality života. A zde se dostáváme k přínosu chytrých nebo tzv. propojených obalů, které mohou zlepšit život stovkám milionů zrakově postižených spotřebitelů. V Evropě se prosazují dva koncepty na bázi obalů s vysoce kontrastními QR kódy, které pomáhají při nakupování a dokonce i při využívání produktů rychloobrátkového zboží. Oba fungují ve Velké Británii.

Na tamním trhu pilotovala německá mlékárenská jednička Müller řešení s názvem NaviLens. Tento systém barevných QR kódů původně pochází ze Španělska, kde pomáhá nevidomým při orientaci ve městě, ve veřejné dopravě či veřejných budovách a prostranstvích. Odtud expandoval do FMCG. Jak funguje? Používá QR kódy, které lze načíst na delší vzdálenost a při širším čtecím úhlu. Nevidomí a zrakově postižení zákazníci mohou kód sejmout, aniž by znali jeho přesné umístění na produktu, resp. v regálu. Příslušná aplikace jim pak pomocí zvukové navigace zprostředkuje přesnou polohu produktu a následně i veškeré potřebné produktové informace. Stejné řešení nevidomým spotřebitelům ve Velké Británii nabídly také společnosti PG, Coca-Cola nebo Kellogs.

Podobným směrem jako NaviLens se ydala společnost Zappar. Její heslo zní: Dostupná informace na obalu produktu patří mezi základní lidská práva. O daném řešení můžeme prozradit více, protože se na něm podílela GS1 UK. Řešení Zapvision Accessible QR Code (AQR) kóduje aplikační identifikátory GS1. Dokáže určit produktové kategorie podle standardu GPC a samozřejmě identifikovat konkrétní produkt; je kompatibilní s pokladními systémy na POS i se standardem GS1 Digitální link. Zatímco   běžné QR kódy se načítají na vzdálenost přibližně 15 cm, mobil s kamerou v ruce nevidomého zákazníka ho informuje o produktové kategorii umístěné v regálu s produkty označenými AQR vzdáleném více než jeden metr. Jakmile se zákazník k produktu, resp. kódu přiblíží na 60 cm, hlas aplikace mu přečte kompletní produktovou informaci. Řešení s umělou inteligencí mu pomáhá nejen produkty koupit, ale také pracovat s nimi a připravovat z nich pokrmy. AQR kódy najdeme na bezmála 1 300 produktech 35 značek spadajících pod koncern Unilever. Na britském trhu je zavedly i značky Nestlé, nápojářský brand Diageo a Bayer.

Bouřlivý rozvoj řešení pomáhající zvýšit kvalitu života hendikepovaným lidem potvrzuje, že firmy a veřejné instituce to nemyslí pouze deklarativně. To je skvělá zpráva a vizitka pro vyspělou společnost. Současně platí, že tento zdánlivě nevelký segment obyvatel ve skutečnosti tvoří významnou základnu potenciálních zákazníků. Vždyť silným zrakovým postižením celosvětově trpí 285 milionů lidí